Jen tentokrát
Dívala se na něj s vědomím dočasnosti. Mohla ho mít jen teď. Tentokrát. Sedícího v jejím křesle. Napila se ze skleničky svého Martini. Její oči si prohlížely každý kousek jeho těla. Výšku, šířku ramen, modrou barvu očí... Světlé vlasy, do kterých měla chuť zanořit prsty až by měl svou hlavu mezi jejími stehny. Váhala. Ještě pořád.








