Procházím se lesem pokrývající mé milované hory. Lehce prší a nohy šustí ve spadaném listí. Myslím na tebe. Na tebe na tvých horách. Hádám, že počasí máš podobné. Mé prsty zebe lezavá zima. Vracím se do chalupy. Prochladlá. Stavím si vodu na čaj, do kachláků přihodím poleno dřeva. Uslyším, jak zapraskala smola a rozvoněla se do celé místnosti....

Sedím v křesle na terase a čekám na tebe. Přicházíš za mnou se sklenkou koňaku. Je poznat, že už je podzimní večer. Mlčky sedíme. Užíváme si to ticho lesa, do kterého je nasměrovaná terasa. Sedáš si za mě a já se v další vteřině opírám zády o tvůj hrudník. Miluju tento druh blízkosti. Cítím se s tebou dobře, i když jsi mladší o tolik let....

Po víc jak deseti letech jela sama na dovolenou. Se svým mužem byla od vysoké, ale před několika měsíci vyeskalovalo jejich vzájemné ticho do podoby papíru na stole a komunikaci přes právníky. V práci měla svou docela dobře rozjetou kariéru a patřila mezi uznávané koučky na komunikační dovednosti. Pracovala často v zahraničí a své práci obětovala i...

Stála na kulatém pódiu o průměru necelé dva metry a vysokém možná metr. Připomínalo spíš velký podstavec pro cínovou figurku. V podstavci zabudovaná polohovatelná světla natočená přesně tak, aby zvýrazňovala její oblé boky, kulatý zadek a velká, pevná prsa. Kaštanové vlasy měla vyčesané nahoru, aby měla odhalenou šíji. Byla nahá, jen zahalená do...

Vracím se domů z práce. Je už docela pozdě večer. Parkuji. Beru tašky s nákupem, brašnu s noťasem a jdu domů. Divím se, že jsi ještě nepřijel. Volal jsi mi cestou ze cvičení, že sice dojedeš později, ale už je skoro deset. Uklízím nákup. Skládám prádlo... Hádám, že zase dovezeš jezevce plného termoprádla, špinavých maskáčů, triček... Takže pojede...

Mé myšlenky utíkají za tebou. Ležím na terase. Je po dešti, příjemné chladno. Obloha se vysbírala tak, že je vidět i mléčná dráha. Miluju tyto studené večery. Píšeš mi. Jedna zpráva, druhá, třetí . . . V každé té zprávě cítím tvou únavu, ale zároveň i chtíč. Hlad po jakési něžné živočišnosti. Odepisuji ti. V myšlenkách utíkám za tebou. Jako...

Odjela sem na sever před pár dny. Pozval ji, ať přijede vypnout, odpočinout si. Nechal ji k dispozici srub u jezera kousek od Örebro. První dva dny vlastně jen prospala a projedla. Večery seděla na břehu a hledíc do průzračné vody pila černý čaj s mlékem. Byl začátek léta, noci už ale byly světlé. Rob za ní právě v tento...

Sedím na záchodě s kalhotkama u kotníků a sleduju ty malé svině, co z chodby našly skulinku do mojí intimní chvilky. Zamačkávám je. Dokončím svou intimní chvilku, dám rychlou sprchu a jdu si uvařit kafe. Budíš se. Zvuk mletí zrna tě prostě vždycky probudí a já si vždycky říkám "Do pr. . . to jsem nemusela."