Zápis pátý

Zatímco on spal, ona dořešila filtračku na vodu se známým, který konečně dorazil.

"Neříkala jsi, že tu bude synátor."

"To není můj syn."

Muž se na ni podíval s otazníkem v očích.

"Neptej se. Nevím, jak bych ti odpověděla." řekla mu upřímně.

Když ho vyprovodila, sedla si na terasu. Z hrnku upíjela kávu a přemýšlela.

"Ahoj." ozval se jeho rozespalý hlas za ní.

Otočila se na něj s tím svým úsměvem, který zůstal jen v koutcích rtů. Sedl si k ní a přitiskl si ji k sobě do náruče.

"Kam jsi mi zmizela?" a nadechl se vůně jejích vlasů. Ona jen mlčky přijímala jeho teplo.

"Kdy hodláš jet?" pronesla z ničeho nic.

"Už jsem se ti omrzel?"

Neodpověděla mu. Jen si pořád opakovala, že musí zůstat nohama na zemi. On ale na odpověď čekal.

"Jen abych věděla, jestli zůstaneš na večeři."

"Co kdybych zůstal i na snídani? A . . . oběd?"

"Tak v tom případě se zvedni a pojď se mnou vařit." nadhodila jako pokus o laškování. On se na ni díval s lehkou nedůvěrou. Tuhle její náladu už znal. Tušil, že se jí něco honí v hlavě. Neptal se. Občas se jí zkusil dotknout. Neuhýbala. Ale ani nijak nereagovala.

Najedli se. On pak rozložil gauč s tím, že se spolu budou dívat na film a vybral Labyrint lží. Leželi mlčky a sledovali děj. Asi v půlce mu usnula na rameni. Nahá, klidná, snad jeho? Hladil ji po paži. Tiše si začal povídat sám pro sebe spíš než pro ni. Cosi o tom, jak je rád, že ji má. Že je pro něj důležítá a že už o ni nechce přijít. Nikdy. Že mu to už stačilo, když věděl, že se vrátila z Upssaly a tvářila se, že je pořád tam. Kdy ho odmítala. Řekl jí vše, co se jí bál říct do očí, když byla vzhůru. Netušil, že ona má sice zavřené oči, ale že nespí. Že ho slyší. Každé jeho slovo. Připadala si jako zlodějka, která krade jeho slova, co jsou sice určená jí, ale neměla je nejspíš slyšet.

Film skončil. Opatrně se vyprostil, aby se neprobudila a zamířil do koupelny. Dal si pár minut na večerní rutinu a zamířil zpět. Když si k ní lehal, začal se probouzet. Její ruce ho hladily po nahém těle všude, kam dosáhly. Stačil jen okamžik a začala se ozývat i jeho erekce. Měla na sobě jen triko pod zadek, ale jak se vrtěla, vyhrnulo se jí pod prsa. Ležela přitom na břiše a její odhalený zadek lákal k tomu, aby jí to udělal.

"Chci tě Lucie." zašeptal, když se pomalu sunul a klekal si mezi její stehna. Zavrněla a on to bral jako souhlas. Sotva se prsty dotkl jejího klínu, vnímal jak je mokrá a horká. Ona se nadzvedla na předloktí a v podstatě si klekla zadkem na paty tak, že svým klínem se začala otírat o jeho penis. Tehdy se nadzvedl i on, aby se do ní dostal. Celý jeho penis do ní zajel. Vnímal, jak je uvnitř uzká a mokrá. Chytil ji za boky a začal do ní přirážet. Chtěl ji a když cítil, jak moc chce ona ho, tak jeho potřeba vyvrcholit se tím ještě urychlovala. Přirážel tvrději a ona hlasitě sténala. Nešlo to vydržet dlouho. Udělal se do ní. Pak si na ni lehnul a držíc její prso usnul.

Ráno ho probudil zvuk zprávy na messengeru. Ten stejný, univerzální zvuk, co mají téměř všichni. . . Cink. Lucie ještě spala. Tak ji nechtěl budit, hledal telefon, aby vypnul zvuk. Našel ho. V první chvíli si neuvědomil, že ten telefon není jeho, ale její.

"Luci na mailu máš podklady k tomu prodloužení kontraktu v Upssale. Jen to podepiš a naskenuj zpět."

Když viděl náhled té zprávy na obrazovce jejího telefonu, ta beznaděj, kterou cítil, když se vrátila do republiky, ale odmítala mu to přiznat, byla zpět.