část druhá - Listí

Za pár dní se zase díval z okna, když ji uviděl jak hrabe listí. Přemýšlel, že by za ní šel a pomohl. Jenže se rozezvonil zvonek u dveří.

"Ahoj Ondro. Prosím tě vezu Vám med od dědy, pomůžeš mi s ním z auta?" teta. Sestra jeho mámy, která před lety umřela. Občas se stavila.

"Dáš si kafe?" zeptal se jí.

"Nemáš tam nějaký dobrý čaj?"

Za pár minut už měla v ruce hrnek čaje a bavili se co nového na horách. Pak si všimla sousedky na zahradě.

"To je Helena?"

"Jo. Ty ji znáš?"

"Chodila s tvým tátou na vysokou. Asi dva nebo tři ročníky níž. Chodil s ní před mámou. Ale pak odjela k rodině někam. . . na západ. Nevěděla jsem, že bydlí v tom domě po rodičích."

Ondra jen tiše polkl. Včera ho vykouřila dávná láska jeho otce a on to viděl. Když mu to došlo, tak by se raději neviděl.

"Loni jí mohlo být padesát. Vypadá dobře. Půjdu jí pozdravit. Neviděla jsem jí roky." a odložila hrnek na stolek vedle pohovky.

Ondra stál u okna za záclonou a sledoval jak se spolu ženy baví jako staré přítelkyně. Vyrušil ho táta za zády.

"Byly kamarádky. Všechny tři. I s mámou. Jenže když Helena odjela bez vysvětlení pryč, tak jsem začal chodit s mámou a zbytek znáš."

"Tati promiň, asi jsi včera viděl. . . "

"Nepřemýšlej nad tím. Helena se nikdy nedala odmítnout. Vždy si uměla říct o to, co chtěla a uměla si to i vzít. A nikdy jí nevadilo publikum." dodal s výrazem v očích, který u něj Ondra nikdy neviděl. Zasnil se táta? Vzpomínal? Nebo chtěl být na jeho místě?

"Myslím, že i dneska čekala, jestli nepřijdeš."

"No já chtěl akorát, když zazvonila teta."

"Tak tam běž a řekni, ať jde teta sem, že se s ní chci srovnat za ten med." pronesl k němu tak trochu spiklenecky.

Když došel, Helena se akorát smála nějaké staré historce, kterou spolu s tetou sdílely.

"Teti táta chtěl, ať jdeš za ním, že se s tebou musí srovnat."

"No jo, vždyž už jdu. Heli stavím se za tebou příště, jak bude víc času." A s obejmutím se obě ženy rozloučily. Ondra tam zůstal stát. Tak nějak nevěděl jestli a jak začít. Než začala ona.

"Támhle." ukázala ke staré kůlně "Jsou tam ještě jedny hrábě, tak jestli mi chceš pomoci, tak si pro ně dojdi." a usmála se na něj.

Za půl hodiny měli hotovo. Když šel vrátit hrábě do kůlny, tak Helena šla za ním a zavřela za nimi vrata.

Ondra se otočil k ní. To už si ale vyhrnula šaty. Viděl konečně to, co jen tušil nebo viděl v náznacích před pár dny. Pak si prsty zajela pod kalhotky a zajela si mezi stehna. Zavrněla. Vytáhla ruku.

"Chceš ochutnat?" zeptala se ho jako by mu nabízela zmrzlinu. Jen kývl hlavou.

"Tak si klekni." a ukázala před sebe.

Okamžitě si klekl před ní. Ona si stáhla kalhotky. Dala mu je ovonět. A ano. Voněla přesně tak, jak tušil. Jeho erekce už tlačila v kalhotách. Helena to viděla. Ale dneska si chtěla užít ona.

Pokrčila kolena a položila si nohu na špalek ke štípání dřeva. Ondra měl dokonalý výhled.

"Budeš se jen dívat?" zeptala se ho a rukou mu zajela do vlasů.

Bez váhání ji začal dělat pusou. Sám byl vzrušený a aniž by si to uvědomil, začal vzdychat. A čím dál víc nahlas.

"Vezmi si ho do ruky a začni si to dělat." řekla mu tiše, ale bylo jasné, že nehodlá slyšet žádné ne.

S chutí její přání uposlechl. Rozepnul si kalhoty a začal si to dělat, zatímco ona se mu dělala na jeho obličeji. Přidržoval si ji za zadek a užíval si, že cítí její touhu, která mu doslova tekla do pusy. Nedalo mu to a volnou rukou se přesunul mezi její nohy a prsty zajel do ní. Co následovalo, ho překvapilo. Po pár přírazech prsty v ní, se celá stáhla a udělala se mu do pusy ale tak, že byl mokrý až na hrudníku. Cítil její orgasmus, jak teče po jeho kůži a chtěl se udělat. Do ní. Ale ona se postavila před něj, spustila šaty, políbila ho na rty a jen řekla:

"Chutná mi, jak chutnám ze tvé kůže." a otočila se odešla.

Nechala ho tam klečícího, mokrého. S penisem, který potřeboval stříkat, v ruce.