část první - Jablíčka

Trhala do košíku jablka. Na štaflích. V šatech. Sledoval ji z okna. Její vlnité vlasy se jí kroutily kousek pod ramena. A šaty byly dlouhé tak akorát, aby odhalovaly její pěkné nohy až kousek nad kolena. Nosila šaty často. I v zimě. Bylo jve věku jeho mámy, ale vypadala jako žena plná života. Nejednou si to dělal nad představou jejího nahého těla, když mu bylo o pár let míň.

"Ta ženská nemá rozum. Lézt v šatech a žabkách na štafle. Z nich sletí a zlomí si nohu." pronesl jeho otec stojící vedle něj. Ale sám sledoval každý její pohyb s výrazem ve tváři prozrazujícím zájem.

"Půjdu jí podržet štafle tati. Ať se jí něco nestane." a šel se obouvat.

"Tak ji pozdravuj." zavolal za ním.

"Jasně tati." byla krátká odpověď, kterou pronesl už mezi dveřmi.

"Zdravím. Nechcete pomoct?" zavolal na sousedku přes plot.

"Díky, ale to snad zvládnu." odpověděla.

"Táta říkal, že z těch štaflí určitě slítnete v těch žabkách. Tak jsem mu slíbil, že na Vás dám pozor, aby se to nestalo."

"Táta já hodnej, že si dělá starost. Ale . . . "

"Žádný ale." a chytil štafle na úrovni jejích kotníků. Před obličejem měl její trošku větší, ale pěkný zadek. Snažil se dívat jinam, ale nedalo mu to, když vystoupala ještě o pár schůdků výš. Prohlížel si její nohy. Nahou kůži, vlnící se látku šatů. A vůni.

Když se natahovala ještě pro pár jablek na vyšší větvi, tak jednu nohu zvedla na vyšší stupínek a chvíli váhala jestli ještě ten jeden stupínek vylézt. Byl to jen okamžik, kdy viděl látku jejích kalhotek. Černých, krajkových . . . přísahal by, že ucítil jak voní její klín. Pak se nohou vrátila níž.

"Promiň, trpím závratí a už si výš netroufnu. Myslíš, že bys mi pomohl?" Zeptala se ho.

"Jo, no když mě pustíte."

Vyměnili se na žebříku. Neušlo jí přitom, že se mu cosi boulí v kalhotách.

On trhal krásná, červená jablka a ona mu držela žebřík. Když bral do ruky poslední, na které ze štaflí dosáhl, tak na něj zavolala, jestlí podá košík s jablky. Podal ho a ona ho položila na zem. Pak obešla štafle na bok a rukou se dotkla jeho rozkroku. Nečekaně. Akorát, když slézal dolů. Zůstal dva schůdky nad zemí. Tak akorát, aby měla jeho poklopec před obličejem.

Rozepnula ho, stáhla boxerky a pod nimi byl pořád napůl tvrdý penis. Snažil se myšlenku na její kalhotky vypudit z hlavy, ale nešlo to. Takže když ho takto uvěznila na štaflích, byl ve stavu plné erekce sotva se ho dotkla rukou.

Jen se usmála a přisála svoje rty na jeho žalud. Myslel, že se jí udělá hned do pusy, jak intenzivní pocit to byl. Byl pomerně dobře vybavený, ale i tak ho do pusy vzala skoro celého. Bylo to jako výlet na horské draze do ráje. Během chvíle jí pusu naplnil spermatem. A ona ho spolkla. Pak mu jen natáhla boxerky, zapnula kalhoty, vzala koš s jablky a odešla. Až teprve teď si všiml, že se vyzula a šla po trávě bosá. Jako většinou, když byla na zahradě.

Slezl ze štaflí a jen se otočil k oknu, kde viděl jak se zavlnila záclona.