Stojím před skříní. Na ramínku mám černé šaty. Upnuté. S větším výstřihem, ale pořád v rámci jakési formálnější normy a délkou ke kolenům. Přes zobáček ramínka mi visí tenký kožený pásek se zlatou sponou. A na podlaze jednoduché černé lodičky na vysokém, jehlovém podpatku.
Říká se, že ty, které ten nahoře miluje, si bere rychle. U tebe to bylo až příliš rychle. Měla jsi tu být s námi ještě hodně dlouho.
Seděl v křesle a díval se na ni. Na její siluetu. Křivky, které nesly krásu ženskosti. Chodila po jeho obýváku, kuchyni, ložnici. Jen tak. V krajkových kalhotkách tělové barvy a šedé mikině s kapucí, která se přetahovala přes hlavu. S rukama v klokaní kapse. S hrnkem černého čaje, do kterého dával koření jako skořici a hřebíček. Oblíbila si ten čaj...
Je pozdě večer. Takový ten, kdy za okny už se plíží tma do příbytků spáčů. Dívám se do zrcadla a uvědomuju si, že čím jsem starší, tím jsem víc jako ty, mami.
"Blog na téma sex s baculkou v červených šatech. V parku. Večer. Honění, kouření a nakonec sex ze zadu."
Sledoval ji. Její tělo se propínalo jako luk. Na její kůži se perlily drobné kapky potu. Uvědomil si, že i pot může být esteticky zajímavým počinem. Jakousi "krajkou z touhy".
Dívám se na tebe. Vidím každý napínající se úpon svalu. Jako dokonalý stroj. Každičký kousek kůže je jen mistrnou karosářskou prací od toho nahoře. Vím to. Znám se s ním. Vidím tvůj výraz ve tvé tváři. Soustředěný do myšlenek. Jsi jinde. Možná v práci. Možná u své ženy. Možná jen přemýšlíš nad smrtelností či křídly smrtihlava. Co já vím. Jen,...
Taky to tak máte, že když si vybavíte vzpomínku, automaticky Vám naběhne i vůně? Já mám takhle hodně vzpomínek.
Volala jsem ti přesně ve čtyři. Z budky u lékařského domu. V kapse drobný. Těšila na tebe a stříhala metr.
Klidně bych s tebou strávila deštivé odpoledne pečením koláče . . . třeba třešňového. S drobenkou.
Zase. Už zase se ta ludra urvala zaháknutá za rožek otvoru krabičky. Dva bílé cáry.
Mnoho vzpomínek mám spojených s vůněmi. Moje dětství vonělo po lese, senu, louce plné bylinek, včelím medu, hořícím dřevě v kamnech, po koňské srsti, máminých buchtách, trhaných jabkách a pryskyřici borovice.