Seděla jsem u kamarádky na terase jejich srubu. Její manžel už sundal maso z grilu a šel s dětma řešit večerní rutinu. Otevřely jsme láhev polosuchého Kernera - výběr z hroznů. Poklad z mé skromné domácí vinotéky. Kamarádka se rozplynula nad chutí vína, uvelebila se v křesle a začala klasická drbárna co a jak doma. Že teď mají nějakou krizi...
Mé myšlenky utíkají za tebou. Ležím na terase. Je po dešti, příjemné chladno. Obloha se vysbírala tak, že je vidět i mléčná dráha. Miluju tyto studené večery. Píšeš mi. Jedna zpráva, druhá, třetí . . . V každé té zprávě cítím tvou únavu, ale zároveň i chtíč. Hlad po jakési něžné živočišnosti. Odepisuji ti. V myšlenkách utíkám za tebou. Jako...
Je letní brzké ráno, sotva se rozednívá. Ležím na břiše v posteli. Na místě, kde spáváš ty. Hledám vůni tvé kůže v polštáři, ale je tam jen kdesi vzadu, lehce. Pomalý, dlouhý nádech se zavřenýma očima. Slyším cvaknout zámek. Neotevírám oči. Možná se mi to jen zdá a chci, aby se mi to zdálo až do konce. Skoro neslyšné kroky...
Odjela sem na sever před pár dny. Pozval ji, ať přijede vypnout, odpočinout si. Nechal ji k dispozici srub u jezera kousek od Örebro. První dva dny vlastně jen prospala a projedla. Večery seděla na břehu a hledíc do průzračné vody pila černý čaj s mlékem. Byl začátek léta, noci už ale byly světlé. Rob za ní právě v tento...
Napůl sedím a napůl ležím v pohodlné lenošce ve stylu bauhaus. Na stolečku vedle mám sklenici suchých bublinek z Rakouska. Jsem přesně naproti velkému letišti a dívám se. Na dva muže. Dvě nahá těla. Užívám si pohled na jejich ramena, paže, předloktí, dlaně, prsty . . . na jejich zadky, hýždě, lýtka . . . na jejich hrudníky. Na tvrdé...
Sedím na záchodě s kalhotkama u kotníků a sleduju ty malé svině, co z chodby našly skulinku do mojí intimní chvilky. Zamačkávám je. Dokončím svou intimní chvilku, dám rychlou sprchu a jdu si uvařit kafe. Budíš se. Zvuk mletí zrna tě prostě vždycky probudí a já si vždycky říkám "Do pr. . . to jsem nemusela."
Vracím se pozdě v noci z práce. Klapot jehel na schodišti je jednoznačný zvuk nesoucí se společnými prostory napříč patry. Uvědomuji si to už na čtvrtém pátém schodu nad přízemím. Zouvám se. První patro, druhé patro... A koukám, že naproti schodům jsou otevřené dveře. Jen na nepatrný kousek, kterým prosvítá pruh tlumeného světla. Bydlíš vedle mě a...
Ležím na gauči se skleničkou koňaku a přenáším svou mysl do minulosti. Rekapituluji. Přišla mi textovka. Od tebe. "Jak se máš?" Zase mě bodne osten smutku a touhy. Ještě než tu zprávu otevřu, tak mi hlavou proletí několik vzpomínek. Sestřih odpovídající tomu ostnu. První náš telefon. Tvůj hlas, který byl maximálně kontrolovaný zbytkem tvé...
Sedím na baru a podléhám své vášni. Šmírování cizích příběhů. Sedím na barové stoličce. Na bílém ubrousku sklenička s ledem přelitým ginem s tonikem a plátek okurky. Rozhlížím se. Jsem na lovu . . . příběhů lidí okolo. Čtu z jejich řeči těla, oblečení, intonace hlasu . . . Neposlouchám, co říkají, ale o čem mluví. Vybírám si jeden příběh. ...
Sedím v pracovně a myslím na tebe. Piju koňak a jeho hřejivé teplo se rozlévá v mých ústech. Jeho chuť dozrává jako chuť na tebe. V myšlenkách se tě mlčky dotýkám po tváři. Jsem čtyřicetiletá, upjatá workoholička, co mlčky sleduje tebe. Mladého muže sedícího na mé pohovce. Jsi kamarád mého synovce. Toho chlapce, co ještě dnes ve svých 25 letech...
Stojím u francouzského okna své pracovny. Tmavé, plné knih a starožitného nábytku. Dívám se do zahrady a ještě o kousek dál. I v čase. Přenáším se přes hřeben nedalekého pohoří svého mládí a plně vědoma si svých šedivějících vlasů se vracím do současnosti. Stojím tam nahá, jen v černých lodičkách na jehlových podpatcích se sklenkou starého koňaku....
"Jsou to už dlouhé roky zpět a přesto mi pořád občas chybíš." Tvoje reakce byla prakticky okamžitá a v podobném duchu. "Taky na tebe často myslím a chybíš mi."
Ale jak to bylo na začátku?
Holka kousek po dvacítce, co se nedávno rozešla se svou obr super velkou láskou - tím volem, kterému pracovně nikdo neřekl jinak, než...