Povídky:

Žena pouště

12.02.2025

Bývaly dny, kdy svou samotu nepociťovala tak intenzivně, jako jiné dny. Prázdnotu svých dnů vyplňovala prací. Žila jí. Bavila ji. Dávala jí smysl. Jenže i ona měla dny, kdy zůstala doma. Zima na její duši doléhala o to víc. Byly to dny, kdy sundávala svou platinově blond paruku dlouhých, dokonale rovných vlasů. Dny, kdy sundávala kostýmky nebo...

Šla zasněženým lesem. Na větvičkách stromů se držel čerstvý prašan, který se třpytil v sem tam prosakujících paprscích slunce, pronikajících skrze koruny vysokých stromů. Měla to tam ráda. Stará stezka pro povozy, po které šla, byla už dávno zapadaná zetlelým jehličím. Už dlouho po ní žádné povozy nejezdily. Její kroky v kožených jezdeckých botách...

Horečka mi už konečně opadla. Né že by mi bylo o tolik líp. Jdu si uvařit polívku. Takovou tu poctivou. Uzený, brambory, cibulka, kořenovka . . . koření. Prostě takový ten hrnec všeho, co Vám udělá dobře po několika dnech, co Vás okolí prohlásilo za mrtvou.

V malém, starobylém městečku pod horami měli malé náměstíčko s radnicí, morovým sloupem a na rožku veliký kostel se zvonem, jehož srdce odbíjelo už stovky let na čas krásným tónem. Náměstíčko tvořilo seskupení stařičkých měšťanských domů, ve kterých jste našli pekaře, hodináře, květinářku, keramičku, kamnáře, knihkupkyni nebo . . . malou...

Sliby chyby

08.01.2025

"Co si takhle zavolat?" zeptala se ho dopoledne v chatu, ve kterém spolu trávili poslední dny.

Inina zahrada

07.01.2025

Seděla v lenošce u knihovny. V bílém, porcelánovém šálku měla nalitý černý čaj a v ruce držela knížku, ve které spíše listovala, než četla. Po hřbetu nosu jí pomaličku sjížděly brýle, když se konečně nechala pohltit tím, co jí písmenka nabízela. Do uší ji proudila hudba. Esence klavírních tónů od Rachmaninova. Nevšimla si, že prosklenými dveřmi z...

Několik dní byli jen spolu a pro sebe uprostřed lesa na jeho srubu. Klara hodně spala a nabírala síly. Přeměnění si po nocích užívali hory. Nesčetněkrát spolu měli sex v lidských schránkách nebo jako z části přeměnění. Klara dokončila regeneraci těla. Při průměrné době spánku šestnáct hodin za den to šlo rychleji.

Klara pracuje jako kontraktorka v zemích jako byl Izrael, Keňa nebo Maroko. Ale . . . taky je dcerou vlčího mága. Sama podědila dědictvím krve velkou moc, ale rozhodla se ji nepoužívat. Ptáš se na její věk milý čtenáři? Klara mohla mít třicet stejně tak jako tři sta let. Její rod byl velice starobylý a uznávaný napříč celým společenstvím bytostí....

Inid byla něco jako státní zástupkyně, co vystudovala ještě ve starém světě. V tom, kde pitná voda byla ještě relativně běžná, kdy občas na ulici člověk potkal auto na benzín a kdy vrcholným výkřikem modernosti v oblasti trendy vánočních dárků dominoval prodejnímu žebříčku vibrátor na vodíkový pohon. Byla to doba, kdy mladí žili programováním. Teda...

Roztíral sůl po kůži jejích zad. Obklopovala je horká pára a přítmí solné sauny. Byli tam jen oni dva. Nazí. Zvědaví. A stále ještě se snahou udržet své chování pod kontrolou. Zatím. Jako by se ostatní na pár okamžiků vytratili. Využili toho. Moment, kdy byli konečně o samotě. Kdy se mohli jeden druhého dotýkat aniž by na ně někdo civěl....

Jestli se ti pod tímto názvem vybaví stará paní, co má natáčky ve vlasech, sedí v houpacím křesle, háčkuje dečky a všude okolo ní polehávájí líné kočky, tak nejsi dál od pravdy... Milý čtenáři.