Zeď v ní

Odložil si ji jako nějaké sako. Do koženého křesla. Mlčky se na něj dívala. V očích měla nevyřčené otázky. Na stole bílá papírová taška.

"Svlékni se." řekl hlasem působícím zdánlivě lhostejně. Ona seděla dál.

"Svlékni se a obleč si to." ukázal na tašku před ní. Byla zvědavá, ale přesto seděla dál a téměř bez pohybu sledovala ho, jak si sedá naproti ní.

Neopakoval to. Jen se na ni podíval. Jeho pohled působil chladně. V očích ale četla jistou dávku nedočkavosti. Pomalým pohybem se natáhla pro onu tašku.

"Nedívej se co v ní je. Prostě se svlékni a oblékni si to." řekl stroze. Pak jen tiše dodal "Prosím.".

Několik dlouhých vteřin se na něj dívala. Položila tašku zpět. Stoupla si a začala se svlékat. Džínsy, košili, prádlo. Když byla úplně nahá, otevřela tašku. Byly v ní elegantní černé lodičky, jemné černé podvazkové punčochy, černé krajkové brazilky a černý brokátový korzet.

Pomalu si začala natahovat jednu a poté druhou punčochu. Jejich dotek na kůži byl sotva cítit, jak jemné byly. Obula se do lodiček. Dokonale jí seděly. Přišel na řadu korzet. Povolila každé vyšněrované překřížení natolik, aby se do korzetu dostala. Pak udělala pár kroků, postavila se zády k němu, dala na stranu své dlouhé, kaštanové vlasy. Věděl, co po něm chce. Postavil se za ni a začal utahovat korzet. Pevně stahovat od shora ke středu. Poté totéž od spodu ke středu. Když měl nahrubo utaženou dokonalou siluetu přesýpacích hodin v jejím pase, lehce doladil ještě několik popotažení. Pak teprve byl spokojen.

Natáhla si punčochy, aby jejich lem zapnula do spon visících na černých páscích z korzetu. Poté si natáhla brazilky. Daly vyniknout jejím plnějším bokům. Za okamžik před ním stála ustrojená tak, jak ji chtěl vidět. Vzal ji za ruku.

"Udělej mi radost. Pro mě." řekl jí tiše a prosebně do očí.

Nevěděl, jestli ho odmítne nebo jestli příjme. Doufal v to druhé. Podal jí kabát, pomohl jí do něj a otevřel jí dveře. Neptala se. Šla. Nastoupili do auta. Po asi hodině zastavili u dřevěného srubu pod lesem, kam v zimě jezdívali na lyže. Otevřel jí dveře od spolujezdce, aby mohla vystoupit z auta. Nebylo zamčeno. Takže tu někdo ještě je?

Viděl její nevyřčenou otázku v očích. Ty jeho hořely prosbou a touhou zároveň. Pomohl jí z kabátu a ukázal ke dveřím do velkého obýváku s krbem. Slyšela praskat dřevo v krbu. Vešla dovnitř. Na gauči seděl kluk. Mladší než ona nebo její muž. O hodně mladší. Jen v džínách. Zvedl se, aby se jí představil. Prej "Jsem Viktor." jaké klišé, napadlo ji. Podívala se na svého muže.

"Je to náš dárek na výročí." řekl trošku omluvně.

"To nám přišel uklidit?" zeptala se lehce arogantně, ale on věděl, že je to jen součást její obrany. Způsob, jak si zvyknout na překvapení, která neměla ráda. Viktor se začal smát. "Jestli chcete, klidně i uklidím."

Pozvedla obočí. Viktor udělal o jeden krok blíž, než jí bylo příjemné. Cítila, jak si ji prohlíží. Jeho prsty se dotkly její kůže na klíční kosti. Pomalý dotek pálil v její kůži. Dotek cizího muže, zatímco ten její si sedl do křesla poblíž. V ruce měl skleničku koňaku a jen se díval na malíře, který začal kreslit své plátno. Chtěl ten obraz. Její obraz. Který bude moci obdivovat jenom on. Jenom jednou. Jenom teď.

Nehýbala se, byla ostražitá. Viktor to ale bral jako když si dělá hrubý náčrt siluet. "Každá je ze začátku nepoddajná, jen neurčitá linka. Ale čím víckrát se můj štětec dotkne tvého plátna, tím jemnější a propracovanější každý tah bude a v každém z obrysů bude znatelnější hloubka . . . tebe, každého tvého zákoutí." tiše jí šeptal, zatímco se jí dotýkal na pažích, ramenou, šíji. Zanořil prsty do jejích vlasů, aby jemně zatáhl. Kladla určitý odpor. Tušil, že nebude poddajný typ, dokud . . . nezlomí její vzdor a chtíč v ní nepřeroste přes její potřebu kontroly.

Chtěl ji vyvést z komfortní zóny. Jeho doteky sjely po páteři, kterou překrývalo šněrování. Přesto nepochyboval, že každý dotek cítila víc než dobře. Dotekl se jejího zadku. Ucítil, jak se její hýždě stáhly. Usmál se. To bylo ono. Dřepl si za ní. Vzal její kalhotky. Nadechl se jich, dokud je měla na sobě. Cítil vůni její kůže. A začal je stahovat dolů. Přes oblinu zadku, stehna, ke kolenům . . . až je nechal spadnout. Pak se jeho dlaň vsunula mezi její stehna. Hladil ji, dokud neucítil jak nepatrně povolila, aby mohl jít dál. Výš. Hřbetem palce se začal otírat o její klín.

Chtěla ho zastavit. Styděla se. Ale on ji o to poprosil. Díval se na ně. A ona na něj. Jeho pohled prozrazoval, že se mu to, co vidí, líbí. Nadechla se a rozkročila se. Nedívala se na Viktora. Brala ho jen jako nástroj jejího muže, skrze který se jí dotýkal.

Viktor to bral jako pozvání. Jeho prsty se nasunuly do ní, jen palec zůstal venku. Masíroval jím její zadní vrátka. Stála tam. Bez kalhotek. Rozkročená. S prsty neznámého muže v sobě. Přijala to. Akceptovala přání svého muže. On se na to jen díval. Viděl, jak začíná její tělo reagovat, téct. Viděl jak se jí rychlí tep. Stála tam mlčky, ale znal ji. Věděl, že se jí to líbí. Viktor se na něj podíval a on kývl. Byl čas.

Svlékl si džínsy. Pod nimi už nic neměl. Přitiskl se k ní zezadu. Ucítila jeho erekci na vnitřní straně stehen. Vnímala, jak je nadržený. Líbal ji vzadu na krku. Bylo to příjemné. Z jejich rtů se začalo drát pravidelné vrnění pod návalem přicházející slasti. Chtěl ji. Nebyla to žádná rajda. Působila jako upjatá intelektuálka, která v sobě nechávala spát svůj chtíč a pouštěla ho ven jen když chtěla. Užíval si, když slyšel, že se do ní dostává a ona ho chce. Že její tělo reaguje stejně jako hlas v jejím hrdle.

Nespěchal. Prvně jen párkrát přirazil, nechával ji si zvyknout. Až se sama začala narážet na něj. To byl ten okamžik, kdy přitvrdil. Nechytil ji za zadek. Chytil ji za krk. Sevřel její hrdlo, aby jí dal pocítit, že ona je teď jeho čubka a bude držet.

Díval se na ně. Sledoval, jak se pomalu boří zeď v ní. Jak se poddává celé situaci, jak otevírá ústa a zavírá oči doposud upřené na něj. Jak se prohýbá v bedrech a drží. Nebrání se. Nechává se šukat. Předkloněná na čtyřech se opírala o gauč. I když se jí nedotýkal, měl nad ní moc. Věděl, že je jeho i teď v tuto chvíli, že patří jen jemu zatímco tvrdý penis toho mladíčka do ní tvrdě přiráží. Otevřela oči. Viděl v nich otázku. Viděl, že se ho ptá, jestli smí. Jestli se může udělat. Dovolil jí to. A pak ještě znovu a zas.

Díval se, jak jí šuká, jak do ní stříká svoje sperma. Jak z ní vytéká ven. Obraz už byl téměř hotov. Chtěl sám nakreslit poslední detail.

Klekl si mezi její nohy a přisál se do jejího klína. Ne něžně. Ani se nesnažil ji jen lízat. Hrubě se přisál, aby mohl pít z jejího klína všechnu tu rozkoš. A ona se udělala ještě jednou. Naposledy a pro něj.