Valentýn? Ne. Stahovák.

Svatej Stahovák

Je to zase před náma. Srdíčkovej den. Nic proti přátelé, ale asi bych ho přejmenovala na "Svatej Stahovák". Ptáte se proč? Je to lehký. Protože stahujeme.

Romantický filmy na náladu. Kalhotky z holky, když se to povede a film zabrnká na tu správnou notu. Světlo v ložnici, aby nám soused od naproti z paneláku nezáviděl tu trošku gymnastiky. Stahujeme někdy i hlasitost slečny v nejlepším, protože co kdyby ráno ve výtahu byl zase vzkaz od staré Kropáčkové, že to roztomilé vřískání při výprasku na holou bylo po 22. hodině.

Stahujeme předkožku přes žalud. Někdy rukou, někdy pusou. Někdy z ní stahujeme i šprcku. Použitou, mokrou z venku i zevnitř. Občas se nám stáhne hrdlo. Jako projev silné emoce.

Stahujeme fotky. Některé ukazují sladké prdelky, jiné peprné momentky. Někdy spíš pikantní okamžik. Jindy s hořkou pachutí.

Stahujeme teplotu ve sprše po dobrém i špatném sexu . . . když se sprchujeme ve dvou. Přece jen chlapi tu ženskou teplotu vody nemají moc rádi.

Stahujeme deku. Když chceme vidět protějšek nahý. V lepším případě.

V horším stahujeme černý igelitový pytel ze schodů. Nad obsahem se zamyslete vy, pánové. I tak může skončit špatný rande.

Takže vykašlete se na srdíčka a růžovou. Igelitový pytel, rýč a vykošťovák. . . na co? Stahuje se i zvěřina, když se dobře vyvěsí ;-)