Sněhůlka ze sedmi trpaslíků

18.02.2025

... nejtrpaslíkovatější.

Inu i svět pohádek jde dopředu. Král z kralovství za Sedmero Mekáči a patero Kaufy shledal, že je čas modernizovat práva pohádkových bytostí. A tak schválil, že můžou poslouchat heavy metal.

"Sláva! Konečně bude pořádný mejdan! Už žádná dechovka!" radovali se poddaní.

Jen trpaslíci z toho nebyli nadšení. Měli sice kapelu, ale chyběla jim zpěvačka. Taková ta . . . Tarja, co poslouchali přes darknet. To byla samica. Prófa z ní měl vždycky stojku pod čepicí a honil nad ní okurku na tajnačku, když fáral s vagónkem na povrch.

"Jooo Tarja . . . ten její pohled. Má tak krásný ty . . . voči." říkával, když si otíral orosený čelo.

A tak se kluci po kutání ve štole sešli v garáži. Dřímal si sedl za bicí a řezal do toho, co mu nosánek stačil. Ostatní si sedli kolem bedny a začali rozmlouvat.

"Bez zpěvačky neprorazíme." potáhl Kejchal.

"Ale kde ji vzít a nekrást." řekl Rejpal.

Chvíli se tak spolu bavili, pak pustili darknet, pohonili nad Tarjou a když Šmudla otíral ruku do tepláků, tak vyskočil Štístko.

"Už to mám!" zvolal držíc ještě sperma ve své pacičce.

"Ukradneme královskou dceru."

Prófa se na něj podíval, zachmuřil se a dodal:

"A jak to chceš jako udělat ?"

"To je lehký. Hele Na zámku má král novou manžu. Takovou trošku ješitnou semetriku, co si nechává platit za to, že chlapům veští z koulí při orálu. Zakládá si na tom, že má pleť pevnou, jako nosorožec řiť a nohy dlouhé, jak žirafa na steroidech. Podstrčíme jí do skříně Rejpala, aby zvyklal její ego a aby se bála, že by jí mladá mohla přebrat kunčafty. Sama ji vyžene a my se jí pak ujmem."

Prófa si podepřel bradičku.

"Nooooo to nezní zle. Rejpale sbal si pyžamo a umělou vagínu a půjdeš na zámek."

Rejpal sice remcal, ale každej věděl, že to bylo jenom pro formu a tak ho nikdo nebral vážně. Po týdnu se vrátil s ranečkem plným doplňků stravy, hrncama co nic neuměly a super kráječem, co uměl i vařit marmeládu.

"Kde máš vagínu ty pako?" zeptal se Šmudla. "Vždyť jsem už týden neměl do čeho honit."

"Vyměnil jsem ji za sekačku na trávu, kladivo a imobilizér do auta. U přičmoudlejch koňskejch handlířů."

"A to máš kde?" optal se ho Prófa.

"No. . . to jsem tak nějak pospojoval a pospájel. Polepil jsem to barevnou izolačkou a vyměnil to s králem, že to prej použije na královnu hnedka večír."

"A on ti za to dal tohle harampádí?"

"Ne, za to mi dal kompas a mapu s pokladem staré babky. No a tohle tam bylo zakopaný."

Všech šest trpaslíků se chytlo za hlavu. A bědovali do čeho teď budou honit.

"Nevěšte hlavy borci. Venku stojí Sněhůlka." dodal Rejpal.

Trpaslíci začli tancovat kotlíkový tanec.

"Počkej, snad Sněhůrka." zeptal se Prófa.

"No. . . ne. Sněhůrka je na stáži. Jela za velkou kaluž učit se byznysovat. Tohle je její ségra."

Prófa nakrčil obočí, otevřel dvířka od chaloupky a kouká . . . před ním stojí bez mála dvoumetrová holka.

"Hezká jsi, to jooooo. Ale kde máš kozy?"

Děvče se jen pousmálo, úkrok udělalo a za ní na špagátu dvě malá kůzlátka skotačila.

"Inu mám je sebou přeci."

Prófa se podíval ještě nakrčeněji.

"A zpívat. . . zpívat umíš?"

"Prosím do sborečku jsem jako malá chodila. Prý hlas jako andílek jsem měla." dodala stydlivě dívka.

"Tož do zkušebny!" zavelel Prófa.

Zpustili ty jejich dramce hrnce, zatahaly za kytáru, holka začla zpívat, Dřímala to zvedlo ze stoličky a zvířátka z lesa dala se na útěk.

"Tož takhle by to nešlo. " zaškaredil se Prófa.

Trpaslíci škrábali se pod čepičkama.

"Že ty budeš chlap?" optal se Kejchal.

"Jak jsi to poznal?" řekla smutně Sněhůlka.

"Bo ti kape z nosu." dodal Kejchal.

A tak Sněhůlka vyhrnula sukničku a byl z ní Sněhulák.

"Tož to je v řiti" řekl Prófa. "Další chlap v chaloupce, umělá vagína je v prdeli a ve špajzu jen samej hrnec, kráječ, co si počneme?"

Štístko zavískl, že nápad má a odběhl. Když se vrátil, kráječ v ruce měl.

"Co s ním dělat chceš?" optal se už hlasem vážným onen v sukni vyvrhel.

"Ufiknu ti hůlku a budeš zpívat líp."

"Hůlku povídáš?"

"No jasně." a už se pod sukénku krad. Šustot, mlask a cvak. Vísknutí jak za mlada. Sněhulák byl hned baba.

Lípl mu tam náplast s hrochem, do kytary hráb. Bezhůlka se dala do vokálu, za rok pro slavíka šli na hrad.