Smysly zabavená

Seděli jsme naproti sobě u stolu pro dva. Karafa s vodou. Dvě skleničky. Nic zvláštního. Kdybychom tam neseděli téměř nazí. Jen zabalení do kousku látky. A kolem nás nechodili cizí lidé. Téměř nazí.

Povídali jsme si. Smáli se. Když se nám zachtělo, šli jsme se prohřát do sauny. V jejím přítmí se odehrávala hra smyslů.

Otření se lýtkem o mé lýtko. Ten dotek, kdy víte, že to nebyla náhoda, ale fyzicky citelná potřeba se dotknout toho druhého. Vaše tělo odpoví zježenými chloupky vzadu na krku. Vnímáte jak se bystří smysly. Jak se rozšíří nozdry v nose.

Vůně uvolňující se z kůže toho druhého, která vám podsouvá do mozku, jaké že by to asi bylo... cítit jeho dokonalý penis v sobě... Ze zadu, ze předu, na něm i pod ním. Jeho výstřik na vašich prsou. Do chloupků ve vašem klíně. Jeho výstřik ve Vás.

Sedíte naproti sobě na dřevěné lavici. Teplota atakuje stovku. Písek v přesýpacích hodinách se tenkým pramínkem odměřuje... Ale váš čas běží jinak. Horkost není jen okolo. Je i ve vás.

Natahujete nohu. Nártem se otíráte o jeho nohu. Jen neškodný dotek. Malý závdavek. Na příště...

Vracíte klíč od skříňky. Odjíždíte s pocitem, že to byl začátek, který má své pokračování v zítřku.