Noční obloha pro pokročilé

Měla tohle místo ráda. Pocházela odtud. A i když mnoho let žila v hlavním městě, pořád tu měla kořeny, které ji táhly zpět. I když se sem po všech těch letech vrátila jako cizinka, kterou si skoro nikdo nepamatoval. Možná to tak bylo i lepší.

Stará část vesničky se proměnila na opravené domky nových obyvatel. A za kostelem se rozšířila výstavba o dalších deset novostaveb. Ta poslední pod lesem byla její. S terasou, na které pravidelně večer pozorovala hvězdnou oblohu.

Bylo období, kdy měla být vidět prolétající kometa. Několik dní po sobě. Číhala na ni už třetí večer. Ale i tento se obloha potáhla černým hávem neprůhledné oblačnosti.

Seděla v proutěném křesle a čekala. Bylo už chladno a ani hrnek bylinkového čaje tu zimu moc nevylepšil. Ale... Přece jen se na okamžik mraky roztrhaly.

Zvedla se a za okamžik už sledovala okno v oblačnosti do hvězd. Viděla sice Velký vůz, ale kometa nikde vidět nebyla. Zaujatá hledáním si nevšimla, že pomalu couvá ke stolečku s hrnkem čaje. Jasně že do něj drcla a jak se lekla, že letí dolů, drbla i s dalekohledem a ten najednou zabíral cosi úplně jiného.

Jeden pohled stačil, aby se začala tiše smát. Viděla rozhodně víc, než by čekala. V záběru skončil totiž její soused na terase, co bydlel asi sto metrů pod ní. V boxerkách a s cigaretou v ruce cosi sledoval na telefonu.

"Kdo by si to byl pomyslel, že má tak dobré tělo... " pronesla si pro sebe. Jasně. Občas ho viděla v šortkách sekat trávu. Ale nikdy ji nenapadlo ho prozkoumávat víc.

Napila se čaje. Přemýšlela, jestli se pokusí znovu nastavit dalekohled směrem na velký vůz. Ještě jeden pohled.

"No do háje."

Rukou si zajel do boxerek a pomalu si začal honit péro. V druhé ruce měl stále telefon a nejspíš na něm koukal na inspiraci. Maličko doostřila. Téměř se zatajeným dechem tam stála ve tmě a dívala se na mobilním telefonem ozářenou horní polovinu těla.

"Je pěkně zarostlý." tiše si povídala sama se sebou.

Pomalé tahy ruky v boxerkách ukončil jeden výraznější pohyb, kdy si z nich vyndal ten svůj ztopořený penis. Její levé obočí se nepatrně zvedlo. Viděla už nějaký ten kousek, ale tohle ji bavilo. Hlavně ten průměr a tvar žaludu. Měla chuť ho ochutnat.

Palcem posouval obsah na své obrazovce a pomalu pokračoval v honění. Po asi dvou minutách přidal. To už ale zaklonil hlavu a nechal se očividně unést představou. Sperma dopadlo na jeho podbřišek a hrudník.

"Hmmmm dala bych si." posteskla si. Vzala hrnek a šla do sprchy si to udělat.

Druhý den ráno seběhla dolů do obchůdku pro čerstvé pečivo. Když stála vzadu a nabírala rohlíky, tak cinkl zvonek dveří.

"Ahoj. Jedny žlutý s hrbem." pronesl mužský hlas už ve dveřích na malou černovlásku za pultem.

No jasně. Akorát když tu je ona, tak musí přijít i on. A tak se dala do počítání spočítaných rohlíků. Bylo ji trošku trapně. Morální kocovina? tomu se jí samotné nechtělo věřit.

"Včera jsem četl ty povídky, co jsi mi poslala link. Jako dobrý. Takový nevulgární a přesto dost erotický. Kdyby to bylo ještě jako komiks, to by byla pecka některý ty povídky."

Zarazila se. Povídky? Kdysi tu nechávala "reklamu" na svoje stránky s povídkami, co píše. Nechala to nenápadně vložené mezi akčními letáky. Prodavačka na něj koukala trošku nervózní, že tam jsou lidi. Zaplatil a jak se otočil k odchodu, všiml si jí.

"Zdravím sousedko." a vzal krabičku cigaret a vypadl ven.

Došla ke kase. Slečna se lehce červenala.

"O jakých povídkách mluvil?" zeptala se jako by nic.

"O takových . . . pro dospělé." vysoukala ze sebe.

"Dáte mi taky odkaz?"

Nepřekvapilo ji, když dívka na zadní stranu účtenky napsala odkaz na její stránky naprosto přesně a bez zaváhání. Asi častá čtenářka řekla si v duchu. Poděkovala, zaplatila a šla.

V hlavě se jí zrodil nápad.

Když došla domů, vybalila nákup, uvařila si hrnek čaje a dala se do psaní nové povídky. Dala si záležet na detailech. Sama poslední odstavec dopisovala v mokrých kalhotkách. Vložila text na stránky a čekala na večer.

Když bylo okolo půl jedenácté v noci, vyšel na terasu. Telefon v ruce. Na sobě opět jen boxerky. Sedl si přesně tam, kde předešlý večer. Něco chvíli psal a pak už začal ten pohyb palce po displeji. Tou dobou už stála u svého dalekohledu i ona. Odhadovala kterou pasáž že to asi čte. Sleduje ho, jak si vytahuje penis. Opět tvrdý. Sama si do ruky vzala prso a promnula si ho. Vrněla při pohledu na něj. Chtěla se na něm povozit.

Najednou přestal. Jeho oči se zastavily nad tím, co četl. Zvedl zrak a rozhlížel se kolem. S náznakem úsměvu.

"Takže došel k pasáži, kdy muže masturbujícího na terase sleduje sousedka, která si to při pohledu na něj dělá." tiše si šeptala pro sebe. Usmála se. Mělo to ten správný efekt. Čekala, co se bude dít. "Uvidíme, jestli ho to napadne."

Četl dál. Za chvíli se zase podíval kolem sebe a tentokrát jejím směrem. K poslednímu domu. V tu chvíli ona vzala zapalovač a zapálila si cigaretu. Jako v té povídce. A dívala se. On se zvedl z křesla. Jeho ztopořený penis trčel jako výzva. Jeho oči se vrátily k povídce v telefonu.

". . . když zjistil, že se na něj dívá a kouří u toho cigaretu, pochopil že se stal objektem jejího zájmu pro potěšení. Měl pokušení ji potrápit. Udělat jí tu podívanou zajímavější. Klekl si na terasu a na podlahu terasy položil rozsvícený telefon. Ozařující nejen jeho horní polovinu těla, ale především ze spodu nasvěcující jeho pěkné péro. . . . "

Čekala jestli na ten odstavec zareaguje a doufala, že ano.

A . . . ano. Klekl si, položil telefon a přesně tak, aby ze spodu nasvítil jeho penis. Ona si potáhla z cigarety. Dlouze. Aby malý, žhnoucí bod svítil dostatečně dlouho, jako odpověď pro něj, že se dívá. Pak cigaretu zatípla. Zvedla se a odešla dovnitř. Kde zatáhla z části závěs a rozsvítila pár světel. V tu chvíli se svlékla i ona. Tak aby on viděl co měl vidět. Její siluetu poprsí, zadku i stehen.

". . . zaklepal a čekal jestli mu otevře." byla poslední věta povídky. Nečekala, že se zaklepání opravdu ozve a že tam bude opravdu stát on. Nahý. S tvrdým pérem. Připravený ji ukázat, jak si to dělá. Před ní. Na kolenou. A že jí dá i ochutnat. Ale . . . stál.