Nikolaj - muž s aktovkou - část 5.

Rob přišel probudit Elenu. Muž s aktovkou se probudil o dvacet minut dřív. On akorát končil výslech Borovanové. Nebo spíš pokus o něj. Pořád mlčela na rozdíl od stažených souborů z jejího mikročipu. Podle všeho Borovanová byla členkou sesterstva, do kterého patřily dívky z vyšších pater. Z toho, co stihl projit, bylo jasné, že v tom jede víc holek, než jen ty, co zadrželi v klubu. Analytici očistili data. Roztřídili data a postupně Robovi přicházely složky dalších identifikovaných "sester".

Ve zkratce o tom informoval Elenu. Taky ji požádal o digitální podpis na nějaké protokoly. Jedním z nich byla žádost o načtení mikročipu muže s aktovkou. Dřív nemohli, jelikož muže při pokusu o útěk hlídka zasáhla kapslí nabitou chemickým plynem. Bylo to účinnější než kulka. A většina takto zasažených přežila. Jen se museli nechat několik hodin ve speciální odizolované cele s filtrací vzduchu obohaceným o kyslík, než se mozkové hodnoty srovnaly do normálu. Proto se po použití této kapsle nesměl načíst mikročip. Ten totiž zaznamenával zhoršený stav hodnot a upravoval aktivitu mozku, aby nedošlo k mozkové příhodě. Ale nemohl být v tom případě napojen ke čtení dat.

Prošedivělý muž jménem Nikolaj seděl v bublině. Bílé, kulaté výslechovce. Elena si všimla neopáleného pásku na zápěstí. Očividně mu vzali i hodinky. Seděl opřený o stěnu se zavřenýma očima. Že mu ještě není úplně dobře, bylo jasné. Elena si vzala do jinak prázdné místnosti židli a přenosnou projekční desku. Položila ji na zem a přes slate na předloktí spustila projekci. "Původně jsme chtěli jen vysvětlení, ale vzhledem k Vašemu podezřelému chování přejdeme k výslechu podezřelé osoby. Tím se mění i Vaše práva. Písemné poučení jste podepsal před začátkem výslechu a v digitální podobě je toto poučení založeno do Vaší složky. Tímto zahajuji oficiální výslech." Muž s námahou otevřel oči a ještě větší námahu mu dalo je držet otevřené. Elena přepnula zobrazení na projekční desce do režimu hologramu."Rád se pohybujete v zóně." "To v mém případě není trestné." "Nedodržujete pravidla o digitálním dohledu."Muž mlčel. Věděl, že má Elena pravdu. Ona pokračovala dál. Vedla výslech zatím seznamovacím způsobem. Pak dala zobrazit soubor, kde byly uvedené jeho osobní věci. Ošil se. Pozorovala velmi dobře jeho reakce a tohle pro ni byla stopa. Zvedla se a odešla. U sebe v kanceláři si nechala udělat propočet na kterou z věcí zareagoval. Lísteček s pěti řádky čísel.

Eleně ta čísla nedávala na první pohled žádnou logiku. Odtušila, že část kódu obsahuje nejspíš datum. Nic víc jí ale smysl nedávalo. Čekala na to co pošlou analytici. Jenže . . . Analytici poslali info, že čip muže je upravený tak, aby sice nahrával obraz, ale bez zvuku. To Elenu zaujalo ještě víc. Centrální mozek REXu už sice uměl digitálně přečíst nějaká slova na základě pohybu rtů, ale nebylo to zrovna nejpřesnější. Obsah sdělení vypadal asi takto:" … bude paruce … tři eny … sedm isis …"

"Do háje." zaklela Elena. Chvíli přemýšlela. Napadla ji Lutze. Měla hluchoněmou sestru. A uměla odezírat. Teď odjet nemohla. Sešla o patro níž, kde potkala Roba na terase pro zaměstnance s hrnkem náhražky kávy.

"Robe zajeď prosím k Lutze. Tohle jí dej a popros ji o pár mandarinek pro mě."

"Hned?"

"Ne asi. A vezmi sebou civilní hydrojet."

Za hodinu byl zpět i s Katze. Ta se nedůvěřivě rozkoukávala kolem sebe. Elena jí vysvětlila, že musí podepsat mlčenlivost. Až pak jí seznámila s tím, co se po ní chce. Katze si sedla k záznamům. Výsledek byl přetlumočený rozhovor s jedním nóbl mužem bez digitální identity v příšeří metra. Ten našemu muži s aktovkou sdělil, že ve staré sklárně za parkem bude aukce nových štěňat. Za čtyři dny. Že to budou tři feny a začínat se bude na sedmi tisících. Nikolaj si potom šel koupit papírové noviny do stánku u výstupu z metra. Pro vyšší patra byly noviny přežitek, ale dole v mase to byl pořád hlavní informační kanál toho, co se dělo.Nikolaj k datu tužkou připsal plus čtyři. K cenovce napsal sedmičku a na titulní stránce si našel slovo "žena" a nad něj napsal trojku. Pak bylo vidět, jak nastoupil do metra, vystoupil o pět stanic dál, přestoupil na jinou linku a jel jednu zastávku, kde vystoupil. Vyšel po nefunkčním eskalátoru k východu z metra a podal noviny velmi dobře oblečenému muži. Systém ho rozpoznal jako řidiče muže z S4. Jmenoval se Pavel Parkál. Elena dala vystopovat jeho digitální stopu se zaměřením na noviny. Ty skončily v rukách muže, pro kterého dělal. Lubomíra Krasla. Týpek, co včas začal těžit krypto, než se stalo oficiální digitální měnou. Vydělal na tom slušnej balík a čím víc mu to neslo, tím víc těžil. Stal se z něj digitální baron. Nikolaj takových novin roznesl víc. Všude stejný postup a pokaždé to vyzvedl zaměstnanec někoho z S4. Katze jim už pak žádnou další informaci, která by jim k něčemu byla, nedala. Muž s aktovkou očividně s lidmi moc nekomunikoval a oni s ním ještě míň.

Elena přešla na invazivnější způsob výslechu. Zvuk, rázové vlny, "fototerapie." U toho posledního si byla jistá, že se mu bude obzvláště nelíbit, jelikož byl citlivý na světlo. "Jako každá krysa z metra." A měla pravdu. Po necelých osmnácti hodinách záblesků ve tmě, kvílivých tónů zvířat a dětského pláče a do mikročipu implantovaných rázových vlnách, byl ochotný mluvit. Elena věděla, že teď by jim předhodil buď nesmysl, nebo jen malou rybu. Pokračovala dalších pět hodin. Nikolaj byl ujištěn, že nikoho jeho výpověď nezajímá a tedy o ni ani nejde, protože vše podstatné už ví. Mezitím Elena připravovala zásah ve staré sklárně. Loupala si mandarinku, kterou ji Rob dovezl od Lutze a dostala chuť na sex. Tento týden už po několikáté. Odjela tedy domů. Nikolaje nechala v bublině a do zásahu měli něco přes dvanáct hodin. Svlékla se. Její kalhotky byly mokré prakticky permanentně od chvíle, kdy uviděla ty holky v klubu. Vzala si ručník a šla do masturbační komory. Jako pracovnice vyšší třídy v REXu měla tuto vymoženost povolenou. Stejně jako další lidé, kterým byla udělena výjimka z reprodukčního programu. Nenahraditelní. Tak se jim říkalo.

Masturbační komora fungovala tak, že se do ní Elena zavřela, navolila si vizuál svého avatara a mohla se propojit s někým, kdo byl připojený ve své masturbační komoře. Buď mohli masturbovat každý zvlášť, nebo spolu mohli mít sex ve virtuální realitě. Elena si nastavila upozornění, když bude online uživatel s přezdívkou SavojR. Nejen že byl online. Poslal ji před hodinou pozvánku ke společné masturbaci. Elena zaklapla víko komory a spustila videoprojekci. Obklopilo ji prostředí v minimalistickém stylu. Kombinace sterilně bílé a imitace dřeva. Naproti ní stál mladší kluk sportovní postavy s penisem ve stavu plného ztopoření.

"Ahoj Nel013. Čekal jsem tě. Dlouho jsi tu nebyla."

"Ahoj SavojR. Delší dobu jsem se nedostala ke své masturbační kapsli."

"Myslel jsem, že jsi našla jiný objekt pro svou fantazii a začínal žárlit." laškovně s ní flirtoval. Elena se jen usmála a její avatar taky. Vzala do ruky jeho penis a přejela po celé jeho délce.

"Tohle by mi chybělo vždy." SavojR se jen usmál. Chytil ji za prsa a pevně je stiskl. Elena si ten stisk toužila zažít. Aspoň jednou. Skutečný dotek jeho dlaní na jejích prsou. Pak ji SavojR chytil za zadek a odnesl na postel. Pustil ji a jen se zeptal, jestli se chce jen dívat, jak si to dělá, nebo jestli chce sex. Elena odpověděla, že se chce jen dívat. Zatím. SavojR si tedy klekl mezi její stehna a honil si ho. Díval se na ni upřeným pohledem. Ona si prsty mnula klitoris.

"Mám se ti udělat na prsa?"

"Snad bys nechtěl už končit?"

"Snad bys nečekala, že mi jednou bude po takové době stačit?"

Nestačila už odpovědět. Prohnul se v zádech a začal stříkat. Viděla, jak proudy jeho spermatu dopadají na prsa a podbřišek jejího avatara.

"Tohle bylo moc rychlé SavojiR. Neuspokojivé. Za to si zasloužíš lekci."

"Ano? A jakou?"

"Připojíš se za deset minut a budeš mít na sobě dámské krajkové kalhotky a jemné samodržící punčochy. Na rukách dlouhé, černé rukavičky a mohl bys tam . . . přidat ještě lodičky."

Na druhé straně viděla v jeho tváři pobavení.

"Beru." A odpojil se.

Elena čekala v komoře. Přesně za deset minut se rozsvítilo zelené světýlko u jeho avatara. Proběhla rychlá aktualizace a před ní stál vysoký SavojR v celé své mužné kráse v černých kalhotkách, jemných punčochách s krajkovým lemem a na nohách černé lodičky na vysokém podpatku. Na rukách rukavičky. Stál k ní zády. Vyšpulil na ni zadek a ona jen slyšela:

"Co si žádá krásná Nel013?"

"Žádám si, abys začal masturbovat v těch krajkových kalhotkách a až budeš těsně před vrcholem, tak přestaneš."

SavojR se otočil a udělal, jak žádala. Ruka v rukavičce zajela pod lem krajkových kalhotek a začal si pod nimi honit už zase k prasknutí naběhnutý ocas. Po pár minutách měl co dělat, aby přestal. Pohled na Nel013, jak se u toho dělá, ho dost rajcoval.

"Ošukej mě SavojR."

Chtěl si na to sundat kalhotky, ale ona mu řekla, ať si je nechá. Když do ní zajel, představovala si, že ji šuká holka s penisem. S krásným, tvrdým penisem. Pocit, který z toho měla, byl pro ni nový a silně vzrušující. SavojR s ní neměl moc práce. Ona se pak jen líně usmála, zamávala a zmizela do offlinu.