Květinářka

Měla krámek s květinami. Svůj sen, který si splnila až v osmatřiceti letech. Předešlá léta se upisovala na všechny možné sezónní práce v zahraničí. Na jaře a v létě jahody, potom vinobraní nebo česání jablek. Až konečně dala dohromady dost peněz na to, aby si mohla koupit starší domek v uličce, kde se potkávala historie starého města s brutalismem éry nedávné, až po nedalekou moderní výstavbu. Měla to tam ráda. Bylo to její rodné město a znala tu každou dlažební kostku, každý zvon a každé podloubí klenoucí se nad hlavami spěchajících, kteří často proudili zdánlivě odnikud nikam, ale vždy u toho vypadali, že spěchají.

Její krámek byl po ránu zalitý sluncem. Květinám slušel ten barevný odstín, do kterého je sluneční paprsky barvily. Byla to hravá rozmanitost, která skrze oči pozorovatele zalévala lidskou duši euforií barev a vůní. Byl to čas, kdy si vařila velký hrnek anglického čaje. Oblékla si zelenou zástěru, kterou zavázala vzadu v pase. A kdy otočila cedulku na dveřích s nápisem "květinářství u skřítků Vás vítá". Proč u skřítků? Milovala je. Ty v těch špičatých čepičkách, s bílými vousy. A taky je sbírala.

Psalo se druhé úterý v říjnu, když u vaření čaje, ještě před otvíračkou, uslyšela klepání na sklo dveří. Podívala se směrem k nim. Stál tam vysoký, ramenatý, černovlasý muž v modrém obleku. Šla ke dveřím, odemkla a zeptala se, co potřebuje. Muž pozdravil a řekl, že opravdu nutně potřebuje kytici. Velkou. Povzdechla si. Taková rána neměla ráda. Muže přesto pustila dovnitř se slovy jakou že to má představu. Rozhlédl se po už předvázaných kyticích, ale nenašel nic uspokojivého. Ona si mezitím přes krk přetáhla zástěru, aby si ji následně uvázala kolem pasu. Jeho pohled se zastavil u drobných fialových kvítků. Všimla si toho a tak dva stonky povytáhla, aby si mohl květiny prohlédnout. Jeho vážný výraz na vteřinu naznačil náznak zaujetí a výsledkem byla kulatá kytice z oněch aster, dozdobená bílými květy jícnovky. Muž v obleku zaplatil a odešel s náznakem spokojeného výrazu ve tváři. Ona si udělala svůj čaj, otočila cedulku a otevřela své květinářství.

Den utekl jako každý jiný. Večer akorát schovávala ceduli z ulice, když kolem šel opět muž v modrém obleku. Zamyšlený do svých myšlenek. Věnovala mu jeden kratší pohled. Přesně ten, kdy si prohlédnete něčí zadek a držení těla při chůzi. Skoro si skřípla prsty v pantech uvnitř cedule. Pousmála se a odnesla ji za dveře, zavřela, zamknula a otočila cedulku na nápis "skřítkové mají zavřeno". Vyšla schody k sobě do podkroví, dala si napouštět vanu stojící volně v prostoru u velkého okna s výhledem na střechy domů okolo, rozpustila si vlasy a když si akorát vybírala desku na gramofon, uslyšela naléhavé klepání na sklo. Po asi vteřině nebo dvou jí došlo, že je to klepání ze spodu do dveří obchodu. Netušila co se děje a tak seběhla schody. Jaké bylo její překvapení, když za dveřmi zase stál muž v modrém obleku.

Vzala klíče a spěšně odemknula. Muž si jen dlaní prohrábl vlasy a se slovy, že se omlouvá, ji poprosil ještě o jednu kytici. Podívala se na něj, jestli to myslí vážně, že má zavřeno. Omluvil se jí, ale že ji opravdu potřebuje a že nechce kytku z nějakého supermarketového květinářství. Povzdechla si a pustila ho dál. Zeptala se jakou kytici chce a on ji poprosil o starorůžové růže s velkými květy. Když už měla kytici složenou a vázala na ni stuhu, tak na vteřinu upřela svůj sluch, aby následně zaklela. Voda ve vaně začala přetékat na dlaždice koupelny. Muž v obleku pochopil záhy její zaklení, když i on rozpoznal onen zvuk. Chtěl ji nějak pomoci, ale ona mu s klidem kytici zabalila do papíru, spočítala cenu, vrátila mu drobné a až když za ním znovu zamknula, rozběhla se nahoru. Vody na podlaze naštěstí nebylo tak moc, takže ji zavřela, vzala kýbl a hadr a dala se do vytírání, zatímco pomalu odpouštěla část vody ve vaně.

Když skončila, svlékla se a rovnou se do vany naložila. Dívala se z okna na střechy domů okolo. Asi po deseti minutách se na jedné ze střech rozsvítilo podkrovní okno. Nikdy předtím nesvítilo, nebo . . . si jen nevšimla? Bylo zatažené závěsy, ale někdo tam podle stínu přecházel. Sama ztlumila světlo, které jí svítilo, protože ona závěsy v okně neměla a nechtěla být jak na dlani nahá ve vaně vystavena zraku případného všímavce. Ponořila se až po bradu a dívala se.

Stín prozrazoval muže, který si rozepíná manžetové knoflíčky a svléká si košili. Nejspíš ramenatého. Odložil si košili stranou a rozepnul opasek. Bylo vidět, jak ho vytahuje z kalhot. Pak další pohyb. Rozepínaní poklopce. Stahoval si je přes zadek a buď byl na ostro, nebo to bral i se spodním prádlem, protože silueta ukázala víc, než čekala. Napůl ztopořený penis, který muž vzal do ruky a několikrát si po něm přejel. Pak se otočil zády, odložil cosi . . . asi hodinky . . . na nějaký stolek. A odešel ze zorného pole. To už si ona prsty zajížděla do svého klínu a s myšlenkou na siluetu neznámého muže, se začala mazlit. Prsty zajížděla dovnitř, zatímco hřbetem ruky si mnula klitoris. Udělala si to a cítila onu příjemnou vláčnost. Zvedla se akorát z vody a brala si do ruky osušku, když periferně zahlédla pohyb v okně naproti. Otočila se a uviděla v něm muže v modrém obleku, akorát že nahého, jak ji sleduje s oním vážným výrazem v očích a ani když byl přistižen, neuhnul svým pohledem z jejího těla.

***

Druhý den ráno otevřela květinářství jako obvykle a celý den byl tak nějak běžný. Závoz čerstvých květin, nakupující zákazníci, pár babiček okukujících dušičkové vazby. Nic zajímavého. Deset minut před zavíračkou se objevil muž v modrém obleku.

Akorát že nebyl v obleku, ale v džínách, svetru a kožené bundě. Trošku rozcuchané vlasy. Na nose měl kouřové pilotky a zavítal dovnitř. Tentokrát se na ni lehce usmál. Ale přišlo ji, že spíš jen pozvedl koutky. Takový ten zdvořilostní úsměv. Vybral si kytici z předem uvázaných květin a když platil, podíval se na ni pohledem, že se cítila ještě víc nahá, než včera večer.

Platil kartou. Když se už chystal k odchodu, otočil se a zeptal se, jestli by s ním nešla na kávu. Zaskočil ji, ale souhlasila. Navrhl, že se sejdou za hodinku tady. I s tím souhlasila. Vyšla za ním ven, vzala ceduli a když vcházela do dveří jako by periferně zahlédla povědomou siluetu, ale řekla si, že to musí být jen nějaký omyl a zavřela za sebou dveře. Otočila klíčem i cedulkou a šla se připravit. Přemýšlela nad tím co na sebe. Vyhrály to černé pouzdrovky a přes ně ležérní černý blejzr. Vzala si k tomu kozačky s jehlovým podpatkem a malé černé psaníčko. Vlasy si navlnila a nechala rozpuštěné, jemný make-up ... a ozvalo se zaklepání na dveře v květinářství. Ještě toaletku, poslední pohled do zrcadla a už odemykala.

Stál tam. Oblečený byl podobně, jen svetr vyměnil za košili. Ani ji to nepřekvapilo. Všimla si, že jeho okno se rozsvítilo téměř zároveň s tím jejím. Podal jí ruku, představil se a pobídl ji k autu, které stálo opodál. Vyjeli si na kávu na druhý konec města. Příjemná kavárna, která byla vyhlášená svou vlastní praženou kávou.

Večer plynul. Muž s ní nepokrytě flirtoval a ona pozvolna přešla do polohy, kdy mu začala flirtem oplácet. Sem tam letmý dotek, úsměv, vtípek. Bavil ji. Pak se začali bavit víc o sobě. Muž jí prozradil, že tady je kvůli pozůstalosti po otci. Že jeho otec byl právník a v onom domě na náměstí měl svou kancelář a byt, kde kdysi žili , než se přestěhovali celá rodina do novostavby za městem. Do té doby si nijak nebyla schopná spojit muže s domem, ale po této informaci jí vytanula nějaká mlhavá vzpomínka na onoho staršího pána, který občas chodíval okolo s hůlkou a koženou aktovkou v ruce. Měla pocit jakési podivné povědomosti. Nějaká informace jako by tam visela vzadu v paměti a né se odkrýt. Říkala si, že asi nic podstatného a bavila se dál.

Z flirtu a náhodných doteků přešel muž k intimnějšímu chování. Bylo jasné kam směřuje. Nebyla si ale úplně jistá, že to chce. Nicméně nezastavila ho. Muž zaplatil a šli k autu. Když už stáli u něj, natlačil ji na dveře spolujezdce a začal se s ní líbat.

Občas ji kousl i do rtu. Kolenem zajel mezi její tak, aby ji donutil se rozkročit. To už rukou zajížděl pod šaty na zadku. Když se dotkl krajkového vzoru jejích kalhotek, slastně si povzdechl a pevně stiskl kůži pod nimi. Bylo jí to příjemné i nepříjemné zároveň. Byli na parkovišti, kde sem tam okolo někdo prošel, ale jeho doteky rozpalovaly její kůži. Vybavila si ten moment přes závěs předešlý večer. Jeho mužství se i teď hlásilo o slovo. Cítila, že se tlačí do jejího stehna. Šaty už měla vyhrnuté skoro do pasu. Jeho ruka se tlačila mezi její stehna a pod kalhotky. Měla je mokré. Chtěla víc... Ale něco jí bránilo ho pustit dál. Zvolnil. Pak jí stáhl zpět šaty a otevřel dveře od auta. Zase ten úsměv jen koutky rtů.

Dojeli před květinářství. Polibek. Rukou zajel ještě mezi stehna, ale když její odezva nebyla dle jeho očekávání, zaznělo jen:

"Díky za večer a fajn se vyspinkej ... Krásko sedmikrásko."

A úsměv rty podtrhl jakýsi falešný pocit z onoho momentu.

Vystoupila, vešla do domu, zamkla za sebou. Vyšla schody a když rozsvítila, překvapilo ji, že střešní okno naproti svítí. Za ním silueta muže. Zjevně nahého. Muže v modrém obleku bez obleku. Rozhrnul závěsy, aby otevřel okno. Všiml si jí, jak tam stojí v těch černých šatech a sundavá si lodičky. Podíval se na ni, smutný úsměv. Stál v okně. Očividně nahý, protože viděla jeho tělo až téměř po slabiny. Velice pěkný pohled na něj. Něco ji ale nesedělo. Nemohl to stihnout. Nebo ano?

Nechala svítit. A i když stál v okně a díval se na ni, otočila se k němu zády, aby si začala rozepínat šaty, které spustila na zem. Ukázala se mu v černém krajkovém prádle. Ze zadu. Výhled na její kulatý zadek a dlouhé nohy ho zřejmě zaujal. Neodešel. Přešla k vaně. Nahla se nad ni, aby pustila vodu. Pak se pomalu narovnala. Pokrčila nohu a na kraj položila chodidlo. Rozepla podvazkové spony na punčoše a pomalu ji stáhla dolů. Pak totéž udělala s druhou nohou.

"To, že jsem mu nedala, neznamená, že ho nemůžu potrápit." řekla si pro sebe.

Pak rozepla podvazkový pás, poté podprsenku. Sundala to a zůstala jen v kalhotkách. Teprve teď se otočila. Pořád tam stál. Díval se na ni zvláštně potemnělým výrazem s rukou mizící pod spodním rámem okna. Vzala do ruky prsa a dala je k sobě. Pevně je stiskla. Promnula mezi prsty bradavky a pustila je, aby její prsty sjely přes žebra k lemu kalhotek. Znovu se k němu otočila zády a začala je pomalu stahovat dolů. Když byla v předklonu u kolen, rozkročila se a nechala je spadnout. Vystoupila z nich. Předklon nad vanu, aby vyzkoušela vodu. Byla příjemně teplá. Přehoupla se přes kraj do vody a celá se ponořila.

On tam stál. Vypadal jako by se sotva ovládal. Pak se otočil za sebe. Pohyb rtů. Hodil na sebe župan a šel někam mimo zorné pole. Pár vteřin nic. A pak... Se v okně opět objevil on. Oblečený. Díval se jejím směrem. Chladný výraz ve tváři. A vteřinu na to... Tam stáli dva. Jeden oblečený a druhý... Jen v županu.

***

Oni sledovali ji a ona je. Pak jen viděla, jak se spolu baví, odchází od okna ten oblečený a ten v županu se začíná oblékat. Dával si na čas a oblékal se tak, aby měla dokonalý výhled na celou jeho postavu. Viděla i to, jak si rukou začal přejíždět po svém mužství, které už předtím, než začal, bylo značně v pozoru. Díval se přitom na ni.

Příjemné napětí onoho momentu ji proudilo celým tělem. Bradavky jí ztvrdly až to téměř bolelo. Zajela rukou mezi svá stehna a začala se dělat s ním. Jenže... On přestal. Oblékl si džíny, bílé triko a vytáhl ze skříně koženou bundu. A ... Zhasnul a zmizel. Trošku ji to rozčarovalo. Ponořila se tedy zase do teplé vody a pár minut tam jen ležela.

Najednou uslyšela ze spodu klepání na sklo dveří. Nereagovala, ale klepání se opakovalo znovu. Hodila na sebe župan a šla dolů. U dveří stáli oba bratři. Totožně oblečení.

Zaváhala. Ale už ji viděli a začali na ni gestikulovat, aby otevřela. Tak tedy šla a odemkla. Zeptali se, jestli můžou dál. Zeptala se proč. Odpověď byla jasná.

"Uvidíš, až nás pustíš dovnitř Krásko Sedmikrásko."

Udělala krok stranou a oni vešli. Jeden zavřel dveře a otočil klíčem. Druhý jí začal rozvazovat a rozhalovat župan.

"Provokuješ. Takže... Si řekni, jestli je to jen provokace a nebo si troufáš na víc."

Jeden si klekl před ní a přisál svoje rty na její tříslo. Jazykem začal přejíždět po její ještě mokré kůži. Druhý se zatím jen díval. Neodpovídala.

"Mlčíš." řekl ten druhý. Bratři se podívali na sebe. Druhý si klekl za ni a vyhrnul župan nad její zadek.

"Ukazovat se to ano. Ale necháš se i ... Udělat?" a s těmi slovy jazykem zajel mezi její půlky. Rovnou zaútočil na její zadní dírku.

První z bratrů nezůstal pozadu. Dlaně přitiskl zevnitř jejích stehen a začal je tlačit od sebe, aby roztáhla nohy. O pár vteřin později stála rozkročená, s županem na podlaze a oběma bratry věnujícími se jejímu rozkroku. Kdykoliv, kdo šel tou dobou okolo, neviděl jen výlohu plnou květin, ale mezi nimi i nahou květinářku uspokojovanou dvěma muži klečícími jí u nohou. Nebo spíš... Mezi nimi.

Cítila jejich jazyky rejdící v mokrém klínu, přejíždějící jí zadní dírku, prsty zajíždějící do nitra její rozkoše. Chvíli jednoho, pak druhého... A několikrát i obou bratrů najednou. Cítila, jak z ní teče slast. Jak ji sbírají svými rty, jak jim teče po prstech a jak stéká i na její stehna a dolů. Všimla si i muže se psem, který stál na ulici a celý výjev sledoval. Bylo jí to jedno. Byla vláčná. Nadržená. A potřebovala to.

Bratři vnímali dokonale odezvu jejího těla. Ten vepředu rukama vyjel na její prsa, zatímco se přisál na její klitoris. Mnul je. Vnímala ten pevný stisk jeho dlaní. Bradavky doslova volaly o pozornost. A té se jim začalo dostávat ve chvíli, kdy druhý bratr jazykem zajel dovnitř do jejího uvolněného zadečku. Jen lehce. Špičkou zkoušel jeho poddajnost. A když cítil, že to jde, jazyk vystřídal prst. V tu chvíli opravdu nahlas vzdychla a bratr vepředu až lehce hrubě stiskl bradavky.

Umocnilo to slast, která proběhla jejím tělem. Byl to moment, kdy přesně věděla co chce a kde. Svíjela se touhou a chybělo jen kousíček k dokonalosti. Chtěla je. Klidně oba najednou. V sobě. Oni to moc dobře věděli. Ale jako by se domluvili. Ani jeden z nich se ji nedotkl tam, kde to chtěla nejvíc.

Ten vepředu ji pustil a ten druhý prstem vyjel z jejího zadečku v momentě, kdy jazykem rejdil kolem bederní páteře. Téměř se sesunula k zemi. Chytili ji, ale víc nic. Čekala co bude, ale kluci se zvedli a bylo očividné, že zábava pokračovat nebude.

"Chceš víc Sedmikrásko?" uslyšela lehce zastřený, tichý ale dost rázný hlas za sebou.

"Chci." a samotná byla překvapená, jak sebejistě zněla.

Přesunuli se k ní nahoru. Muž venku za výlohou smutně pokrčil rameny, zapnul si poklopec a pokračoval dál se svým jezevčíkem.

Nahoře se ale začal odvíjet úplně jiný příběh. Muži si odložili do půl těla. A každý z nich se věnoval jedné její polovině. Byl to moment, kdy měla pocit, že má jejich rty a ruce opravdu úplně všude. Ležela na posteli s hlavou položenou v klíně prvního zatímco druhý doslova pil z jejího klínu. Prsty mu zabořila do vlasů, aby si tlačila jeho hlavu víc mezi svá stehna. A on o to víc sál její klitoris. Střídavě ji u toho prstil nebo prstem pozvolna zajížděl do zadečku. První z bratrů mnul její prsa, mezi bříšky prstů tiskl bradavky a sledoval její otevřená ústa v každém unikajícím vzdechu.

Chvíli ji takto dráždili. Pak si oba svlékli džíny a ona měla před sebou dva dokonalé penisy v plné erekci. Prohodili se. Tentokrát měla hlavu položenou v klíně tak, že penis jednoho z bratrů se dotýkal její tváře a on se s ním ještě o tu její tvář otíral. Cítila přetahující se předkožku na své levé lícní kosti. Vnímala jeho vůni. Slané pyžmo mísící se s vůní spermatu a slabý náznak potu prosyceného testosteronem. Chtěla ho do pusy. Ochutnat ho. Ta myšlenka ji vydržela ale tak pět vteřin. Měla zavřené oči. Vychutnávala si tu vůni pronikající do jejího mozku skrze rozšířené nosní chřípí. Její otevřené rty opisující lehce zvlněný ovál se chvěly s každým nádechem jako ranní příboj.

A najednou... Se vlny jejích rtů rozletěly v hlasitém, prudkém vzdychu. Byl to okamžik, kdy do ní zajely prsty. Do jejího zadečku. Ucítila, že se sotva vešly navzdory tomu, že očividně druhý z bratrů použil lubrikant. Ten průnik do ní cítila až v konečcích prstů. Prohnula se jako luk. Bratři její odezvu sledovali se zaujetím a touhou pokročit dál, ale ... Touha vrátit jí její provokaci ještě pořád rezonovala v jejich motivaci vydržet. Prsty v zadečku přirážely až s mechanickou pravidelností. Netrvalo dlouho, vyjely z ní ven a celé její tělo se pohnulo o půl metru do prava pomocí rukou obou mužů.

Doslova dosedla na podbřišek jednoho z nich. Druhý se přemístil mezi její nohy. Chvíli jí hladil a roztíral tekoucí slast od klitorisu po zadeček, aby mezitím ten první nasadil žalud na zadní dírku, do které chtěl přirazit. Sotva se do ní dostal na dva tři centimetry své délky, tak druhý z bratrů bez rozpaků zajel celou délkou penisu do její mokré frndičky. Byl to moment, kdy do ní zajel i druhý penis zbytkem délky, který zatím bez dalšího hnutí zůstal v ní.

Sama se nedokázala ani pohnout. Bylo to jako by se zmocnili jejího těla. Jeden do ní tvrdě přirážel a pak výrazně zpomalil, aby ten druhý dokreslil pocit plnosti v jejím podbřišku svou pasivitou, než převzal otěže a začal jí šukat zadeček. Připadala si jako hadrová panenka. Bez vlády nad svým tělem. Vždy ale zpomalili nebo úplně zastavili, když se začala uvnitř stahovat.

Když už měla pocit, že jí v celém těle prochází až bolestné vzrušení, tak bratr ležící pod ní jí převázal něčím oči. Téměř nic neviděla. Jen slyšela a cítila doteky. Nebo spíš jejich absenci. Muž pod ní ji položil vedle na postel, zvedl se a odešel.

Chvíli bylo ticho. Nejspíš odešli oba, aby se za chvíli vrátili. Jeden si klekl za její hlavu. Zvedl ji do sedu, aby nohy měla pokrčené v kolenou přes okraj postele. Uchopil její paže a položil za zády tak, aby jí svázal zápěstí k sobě. Druhý jí obvázal kotníky, utáhl a roztažené nohy přivázal každou k jedné noze od postele. Seděla tam nahá, bezmocná a čekala co přijde. Dívali se na ni. Její prsa se zvedala v rychlých nádeších. Z kůže jí sálala vůně nadrženosti.

Jeden z nich se dostal pod ni a doslova si ji posadil na svůj k prasknutí naběhlý penis. Téměř explodoval do ní. Do její mokré frndičky. Musel ji chvíli držet, aby se ani nepohnula, nezavrtěla. V tu chvíli jí do stejné dírky začal pronikat druhý penis. Bylo to pro ni nové. Jiná dimenze toho, co doposud zažila. Muž, který do ní pronikl jako druhý, začal pomalu přirážet. Nemohla se hnout. Muž pod ní ji podpíral dlaněmi ze spodu v ramenou a jen lehce pohybem pánve dorážel, ale ten druhý do ní přirážel doslova celou délkou. Několikrát i vyjel úplně, aby do ní znovu pronikl. Do toho velice těsného, ale mokrého údolí mezi jejíma nohama. Ten moment, kdy jeho žalud vnikl dovnitř, vždy zasténala naprostou rozkoší. A postupně víc hlasitěji.

Když se jí začaly třást nohy, druhý muž už si přestal hrát a tvrdě přirážel. Muž dole ji chytil za zadek a pomáhal narážet její tělo ještě víc na jejich péra. Její orgasmus doslova vystříkl jako gejzír. Ten nepatrný protitlak uvnitř dokončil erekci i jednoho z mužů. Ucítila opravdu mocný záškub v penise a pak rozlévající se teplo uvnitř. Ten druhý ještě párkrát přirazil a jako dokonalé dvojče zkopíroval svého bratra.

Chviličku jen vydýchávali, pak ji rozvázali nohy a ruce a jen se zavázanýma očima ji přenesly do vany, kterou mezitím vypustili a znovu napustili teplou vodou. Rozvázat si to, co měla přes oči, ji zakázali, dokud neuslyší cvaknout dveře. Položili ji do vany a už oblečení se vytratili.

Poslechla. Jaké bylo její překvapení, když potom uviděla ve vodě a na podlaze rozházené lístky růží a na podlaze vedle červenou krabičku. Vzala ji do ruky. Otevřela ji a překvapená se dívala na obsah. Byla tam sada dvou skleněných penisů velmi detailně propracovaných. A pod nimi kartička s nápisem:

"Kdyby ti bylo smutno, než se zase objevíme."