Jen jedna jiskra

Občas se stane, že Vás někdo, něco probudí k životu. Jiskra dlouho jen blízkého džentlemana zapálí oheň hladové touhy. Jeden jediný dotek. Jedna věta. Moment, kdy víte, že nemusíte říkat nic. Nic vysvětlovat. Kdy jste přijati takoví, jací jste. S každou jizvou, s každým šrámem.

Uvědomíte si, že nemusíte být "dobrá pro někoho", ale že jste víc než jen dobrá pro "NĚKOHO". Často se to stává, když se dostanete do bodu, že nemáte už tomu "někomu" co dát. Že došla Vaše "přidaná hodnota". Jste už prostě odepsaní. Nebo se jen změnil status v kolonce? Z blízké osoby na osobu trpěnou? Nebo jste jen prostě začali být tím, kdo trpí tu kolonku, do které se Vaše emoce nevejdou.

Chcete jen být tady a teď, ale čas toho druhého Vás začne buď dobíhat nebo předbíhat a najednou se ty ručičky hodinek nepotkávají. Jste někde jinde. Neobjímá Vás chuť být spolu, ale potřeba Vás doběhnout, dopálit. A to, co pálí, je úplně jiná vášeň, než ta rostoucí z chtíče po intimitě a šukání.

A pak Vás podpálí. Polibek na krk. Ten polibek na krk, kdy ho cítíte v sobě. Doslova. Kdy Vás šuká vlastně blízký, ale neznámý muž. Kdy si Vás bere bez ptaní, jestli může, jestli chcete. . . Neptá se, protože ví, že chcete a že může. Přečte si to na Vašem úsměvu a uvolnění těla. Každou křivku čte dotekem rukou jako řádek příběhu dospělé ženy. A on chce Vás. Ne jako rozptýlení, co se nevejde do kolonky. Ale jako milenku. Milenku od slova - milovat, mile . . . milá.

Vysvobodí Vás ze zacykleného tikání hodin a falešné masturbace. Směje se na Vás. Rozesmívá Vás. A ani druhý den Vás nenechá na pochybách, že ví, proč si Vás vybral a proč Vás chtěl. A to je ten druhý orgasmus. Víc, než jen fyzický aspekt nijakého úletu s někým, kdo Vás chtěl, dokud jste mu dávala . . .

Milenka . . . slovo významem od slova milovat. . . s vášní. A vášeň . . . je opakem letargie, která dusí život v nás.