Intimní dotek těla na duši

Letmý dotek u kávy dvou prstů. Jako když zápalka dopadne do kaluže benzínu. Začne hořet. Nepřestává. Hoří. Hoří touhou a chtíčem. Spaluje tělo i mysl. Beru do rukou šálek kávy. Je vynikající. Dívám se do tvých očí. Směju se. A můj smích nesou klenby kavárny vzhůru. Naše prsty se dotýkají. Nedrží. Jen konečky dotýkají. Ještě pořád. Tvůj hlas rezonuje v mém podbřišku. Je v něm slyšet to vše, co chci. Jeho barva, hloubka i tón. A slova. Obsah těch slov. Naše prsty se rozpojí a já zalituji. 

Najednou mé rty touží po tvém polibku. Drobném. Krátkém. Doteku našich rtů. Je to okamžik. Pocit projede mým tělem ve vteřině. Pocit odepřené, čekající slasti. Čekám a každá minuta se vleče. Čekám a slyším tvůj hlas. Čekám a toužím se posadit na tvůj klín. Čekám a potřebuji tvé paže kolem mého těla... Chci tě blíž. Dočkala jsem se. Choulím se do tvé majestátní náruče. Cítím se křehká a chráněná. Tebou. Patřím tvé něze. Poddávám se tvé pozornosti. Prosím a ty mě slyšíš. Držíš mou duši ve svých velkých dlaních a já se svlékám. Odkládám ostych. Odkládám strach. Odkládám nedůvěru v sebe. Další polibek. "Prosím nepřestávej." chce se mi říct, ale nemusím. Nepřestáváš.