Hologram - část 23.

Richard celý den strávil běžnou činností. Vyjednávání s dvojkama nespadalo do jeho kompetence. Sháněl se po Naimě, ale ta i se zbytkem zdravotnického týmu makala v laboratoři. Elena s Erikem a jeho vedoucími důstojníky komunikovali na všechny strany. Nikdo o ničem nechtěl nebo nemohl mluvit. Nikdo nic nevěděl.

Večer základna žila jako v onom pomyslném úlu, když přišel několika lidem ALERT. Richard a někteří další lidé ze základny byli svoláni do zasedačky.

"Aliance zón je ochotna postoupit tuto zónu dvojkám za určitých podmínek. Pokud budou dvojky souhlasit, budeme mít jen několik málo hodin na provedení určitých opatření. Každý z Vás má před sebou obálku a v ní pokyny. Psané rukou, na papíře. Poprosím Vás, aby si každý z Vás přečetl všechny pokyny důkladně. Nemluvil o nich a pouze se k tomu vyjádřil do pole určeného pro Váš komentář. Nechci tam žádné technikálie. Chceme pouze jestli jste schopni vše provést tak, jak je napsáno, případně výhrady k časovému harmonogramu nebo k technickému vybavení. Podrobnosti si nechte na bríf k vedení operace, která bude pak dle Vašich odpovědí naplánována v následujících hodinách. Prosím otevřete obálky."

Richardova obálka měla jen jediný úkol. Obsadit hlubinou dráhu, kudy vedly podmořské kabely. Tyto kabely odizolovat a odpojit od zóny. Tímto dojde k přerušení datové pupeční šňůry s pevninou. Na úkol měl vyhrazených následujícíh 24 hodin, dvě hlubinná vozítka a jeden hlubinný transportér. Vše to měli zvládnout v šesti lidech. Do pole komentáře napsal jen že za jeho tým je vše proveditelné. Papír vložil zpět do obálky a podal na stůl. Jeho velící na něj kývl a Elena na něj udělala gesto, kterým si v akci dávali znamení, aby zůstal na místě. Posadil se tedy a čekal, až ostatní skončí. Když odešli, Elena vzala blok a začala do něj psát potřebné údaje pro vyjednávání.

"Budeš po nich chtít krom včel, technologii pro vyrovnávací fény." napsala. Richard poslední dvě slova podtrhl a napsal za ně otazník.

Elena pokračovala:

"Jedná se o novou, neznámou technologii, která slouží ke stabilizování lokálních teplot, zpomaluje to meteorologické výkyvy a umí to na místní úrovni ovlivnit klima způsobené oteplováním planety, případně reverzním způsobem naopak oteplovat tam, kde dochází k ochlazování." napsala na papír. Richard se začal smát.

"Nevěříš, že to funguje, že ne?" zeptal se rozpačitě.

"Vím, že funguje. Máme snímky z družic. A proto chceme veškerá data."

"Okey." dodal pobaveně.

Richard si vzal papíry s podklady a odešel. Elena s Erikem osaměli.

"Nevěříš, že nám tu technologii dají, že ne?" zeptal se Erik.

"Nejsem tu od toho, abych do vynesených rozkazů vměšovala svoje názory. Ale máš pravdu. Nevěřím."

Pak už vše běželo jak na drátkách. Příprava vozítka, náloží, porady. Zbývalo pár hodin do dalšího "vyjednávání." Čas na osobní volno. Ideálně pro spánek. Většina lidí byla na regenerační kyslíkové terapii, nebo spala. Richard cítil nával adrenalinu. Sedl si do postele. Snažil se usnout, ale moc mu to nešlo. Vzal si maličký hologramový projektor, který mu přišel jako "pozornost" od dvojek. Chvíli listoval v databázi. Nakonec se vrátil k souboru "Světlý genotyp z východní zóny.". Dal spustit.

Naskočila ihned. Prsatá blondýnka s modrýma očima a dlouhýma nohama.

"Chceš si povídat? Nebo vysát penis?"

Ta otázka ho začala štvát. Jasně, že chtěl to druhé. Než odpověděl, klekla si před něj v životní velikosti a začala si mnout prsa. Chvíli ji jen pozoroval. Pak si vzal do ruky penis a pomalu po něm začal přejíždět. Byl si jistý, že ona se na něj dívá. Že sleduje, jak si honí péro. Viděl její oči. Nedívaly se do prázdna. Sledovaly ho. Jeho oči, ruku. Připadal si víc než jen nahý. Připadal si odhalený.

"Fajn, chci vysát penis."

Hologram dívky se přesunul o kousek blíž. Její rty se na něj pootevřené smály. V očích viděl život. Nebyla to žádná předem naprogramovaná iluze. Přísahal by, že cítil drobný elektrický impulz, když se její prsty dotkly jeho penisu. Sledoval ji. Jeho ruka na jeho penisu působila až cize.

"Co když nechci jen vysát penis?" zeptal se hologramové blondýnky.

"Definuj co chceš." zazněla její vrnivá odpověď.

"Chci se dívat, jak si to děláš a postříkat ti prsa."

Hologram díky se před ním posadil, roztáhla od sebe stehna a začala masturbovat. Její klín byl perfektní. Přísahal by, že dokonce viděl, jak vlhne. Stačilo ji chvíli sledovat a výsledek se dostavil. Úleva s ním. Seděl, zavřené oči. Před ním na posteli cákance spermatu, které před chvílí mířily na prsa hologramu.

Otevřel oči. Seděla tam. Stále rozkročená a pořád si to dělala. Došlo mu, že neukončil úkol. Už to chtěl udělat. Olízl si suchý spodní ret. Polkl.

"Richarde." tiše pronesl hologram.

Jeho pravé obočí se nadzvedlo.

"Můžeme si i povídat."

"Kdybych si chtěl povídat, povídáme si."

"To nebyla otázka. Ale příkaz."