Esmé

Stála ve sprše. Horká voda padala do jejích vlasů, po kterých stékala dolů na její prsa, ze kterých se kutálela až na hrot bradavek. Tam se na kratičký okamžik zastavila, aby pak spadla dolů na prsty a nárty chodidel. Horká, čistá voda. Milovala ten pocit. Žádná smradlavá, chlórovaná voda jako dole ve městě. Byla živá. Stejně jako ona. Vpíjela se jí do kůže. Teplo prostupovalo do celého jejího těla. A ona se myšlenkou vrátila za ním. I on byl živý. Skutečný.

Doteky jeho prstů klouzajících po kůži jejího předloktí. Nesmělé, první jako by náhodné doteky, kterými jí říkal, že se jí touží dotknout . . . cítila to napětí, které se v tom doteku přelévalo mezi nimi. Toužila se tváří otřít o jeho tvář. Toužila si sundat kalhotky a podat mu je. Nasáklé její vůní. Věděla, že by si k nim přivoněl, že by si je vzal a že by ho vědomí toho, že je pod šaty nahá, rajcovalo.

Do dlaně si lila šampón. Vtírala ho do vlasů a za zavřenýma očima měla otevřenou mysl.

"Víš co by ti slušelo?" otázka . . . která měla svou odpověď.

Voda stékala dolů s pěnou. A s ní odtékal i pot prosycený její zvědavostí a touhou. Byla nadržená. Horká pára se vtíravě loudila do každého nádechu. Zavřela vodu. Ručník. Dotek hrubé látky jí byl příjemný. Obalila se jím. Pohled do zrcadla. Viděla své tělo.

"Víš co by ti slušelo?"

Dostával se jí pod kůži. Byl solí země. Měl své touhy. Smysl pro požitek. Ale byl to chlap, který ji i pouhým uchopením prstů ve své dlani dával najevo, že s ním může nebýt silná. Že může sundat to naježení, co si nosí v sobě už tolik let. Nemazal ji med kolem pusy. Bavil se s ní tak, jak chtěl, protože mohl. Autorita, síla, sebejistota . . . jí to dávalo klid. Pocit, že nemusí být pořád jen ona tou pevnou oporou všem. Že se může opřít. Že ji unese. Unesl. Ji. Sebou. Za ním. Teď.

"Esme . . . ovládají mě perverzní chutě." byla zpráva, co jí přišla zatímco se sprchovala.

Ty ovládaly i ji. Chtěla se na něj posadit. Cítit ho v sobě. Cítit, jak po něm teče její chtíč. Jak do ní tvrdě přiráží. Chtěla mu vzdychat do ucha a tváří se otřít o jeho zarostlou tvář. Předloktí položit na jeho ramena. Ty drobné doteky . . . Toužila po nich. Toužila se vpíjet do jeho náruče, ve které by ji na sebe tiskl. Vpíjela by se do něj. Protože on by jí to dovolil.

Chtěla cítit jeho vrchol. Hrubý, živočišný konec samce v říji. Jeho sperma na sobě a v sobě. hlasitě ho prožít. Nekontrolovat se.

"Jdu si dát studenou sprchu . . . Esmé . . . Nechám si to pro tebe."

Chtěla vzít klíče od auta a jet za ním. Teď. Hned. A vzít si to. Vše. Bez sprchy. Olepení. V sobě. Usnout. . . . na něm.