Džínsy

Tak i na mě došla bída s nouzí a musela jsem vyrazit do obchodu vyměnit staré džínsy za nové, neb se mi na zaduli začala šklebit rozesmátá tlamička. Trošku jsem nechápala, proč v mém oblíbeném shopu je tolik lidí. Při shlédnutí visačky mi to došlo. Přeškrtnuté původní 2199 Kč a pod tím se na mě culila nová cenovka s 819 Kč. 

Jasný. Tohle vysvětluje hodně. Třeba proč většina vystaveného zboží byla na ultra tenké, super malé nebo větší s kratšíma nohama popř. ještě na velké s hubenýma lýtkama. Prostě všechno akorát na mě. No nic. 

Po deseti minutách prokousávání se  jsem vybrala pár kousků. Vystála si frontičku na jednu ze dvou kabinek. Zatáhla závěs, zula boty, svlíkla se a soukám první. Okey, opět jsem podcenila svoji mocnou prďku a prostě obtáhnuté se v mém podání rovnalo "napasovaná jak živá mangusta v rozpáleném hrnci". Prostě jsem z nich potřebovala ven. Druhé jakž takž seděly, ale měla jsem pořád pocit, že mi z nich leze půlka zadku ven. Ty třetí přes zadek dobrý, dýlka špatný. Teda po shlédnutí toho, co se dneska nosí v Praze v metru, bych v tom asi byla za hvězdu, ale přece jen na pubertální módu se cítím lehce stará. Čtvrté mi krásně vyrýsovaly lýtka. Tak krásně, že se rozhodly, že už moje lýtka neopustí. Pičovala jsem při svlíkání tak, že jsem málem propadla skrze závěs ven z kabinky do prodejní plochy obchodu plného lidí. Ovšem . . .

To bych nebyla já, abych z malého trapasu neudělala větší. On se tam totiž tiše (tedy on) převlékal muž okolo čtyřicítky, zatímco mu jeho mocně velká, hlučná žena dělala "zástěnu". 

"To oblečeš, dělej. Za tu cenu . . ." 

A bum. Moje mocné entrée strhlo pozornost na mě, poté na mocně velkou manželku a pak na pána v trenkách, co si přes lýtko snaží nasoukat džínsy. Slečna prodavačka přiběhla ke kabinkám. Asi chtěla zachraňovat situaci. Já slečně pracně sesoukala džínsy s tím, že mi tedy nejsou a jestli by tam neměla takový ty klasický, modrý "roury". Měla. Donesla mi je. Já je oblékla a konečně si připadala jako normální člověk. 

Není nad to, když máte potřebu, které rozumí člověk, v jehož moci je tu potřebu naplnit. Ovšem v jakých džínách nakonec odešel onen muž, netuším.