Část čtvrtá

17.01.2026

Dorčiny ruce byly uvězněné v poutech, které Modrovous zavěsil pod strop na kovový hák. Stála uprostřed místnosti přípomínající sklepení. Jen hořící louče, oheň v krbu a okolo ní nahé postavy mužů a žen, které byly navíc ozdobeny jen krásnými šperky. Mladé dívky i ženy o generaci starší. Muži postavami statní, věku různého. Modrovous se svlékl a než se posadil do širokého křesla vystlaného kožešinou, zašeptal do její obnažené šíje, aby se dívala a nebránila ničemu, co se dnes bude dít. Pokud vše příjme, bude odměněna jeho láskou.

Dorka se dívala okolo sebe. Zatím ještě oděná do těch průsvitných šatů. Cítila mísící se pot a vonné oleje. Vše to do teplé vůně ohně balil nádech kouře hořícího dřeva a praskající smoly. Mlčela. Jen vnímala svůj dech. Netušila co se bude dít.

Dvě mladé dívky se spolu začaly líbat. Přidala se k nim třetí. Starší žena. Přisála se na bradavku jedné z nich. Poté je objala pažemi a dlaně jí sjížděly po zádech dívkám dolů až na sotva zaoblené boky. Dívky se rozkročily a ona prsty zajela mezi jejich stehna. Dívky začaly sténat a na střídačku se líbaly všechny tři. Dorka na ně dívala z vyděšeným pohledem. Její dech začal zrychlovat. Úzkostí snad?

Modrovous seděl opřený v křesle. Jeho úd byl napůl ztopořený. K jeho nohám si klekl mladý muž. Toho úd už stál tvrdý a připravený na cokoliv. Jeho kůže byla hladká, oholená a lesklá. Jeho vlnité vlasy mu sahaly na ramena. Modrovous se nahnul a za vlasy ho uchopil. Přitáhl si jeho ústa ke svému rozkroku. Mladík na nic nečekal a vzal si ho do pusy. Pravidelným pohybem hlavy působil očividný požitek svému pánovi, protože Modrovous jen zaklonil hlavu a začal vzdychat.

Dorka věděla, že taková sodomie není v souladu s jejím vychováním. Přesto nemohla od toho pohledu odtrhnout zrak. Viděla svého muže, jak obcuje s jiným mužem. Jak si to užívá a najednou zatoužila takovou rozkoš v něm umět probudit i ona sama.

Když se blížilo vyvrcholení, Modrovous mladíka odtáhl od svého klínu. Ten se ani nezvedl. Zůstal klečet, jen se opřel o ruce a nastavil se, jako by snad mohl pojmout fyzickou lásku muže. Modrovous se zvedl z křesla, ale dnes takto obcovat nechtěl. Kývnul na jiného z mužů a ten ihned zaujal místo za mladíkem. Mezi jeho půlky lil vonný olej. Chvíli ho roztíral svým údem a pak s ním vnikl do mladíka. Mladík jeho počínání přijímal s rozkoší. Muž přirážel o to víc a vyvrcholení na sebe nenechalo dlouho čekat. Poté jeho chabnoucí úd opustil tělo mladíka a muž uvolnil místo dalšímu z mužů. Jedna z žen se vetřela pod tělo mladíka a svým klínem dráždila jeho napůl visící úd. Vzdychala a líbala se s mladíkem. I on začal nabývat na tvrdosti ve svých slabinách. Pak jen pronikl do těla ženy a zatímco už třetí muž do něj přirážel, on sám se pohyboval v klíně ženy pod sebou.

Dorka se nevěřícně dívala. Ani nepostřehla, kdy se Modrovous postavil za její záda a začal jí šeptat.

"Takto obcuji často má ženo. Nemusíš se přidávat. Stačí, když to přijmeš jako nezměnitelnou skutečnost. Pokud to nedokáže přijmout, vyplatím tě a nechám tě dopravit do vzdálené země, kde si budeš moci dovolit slušný život. Ale nejraději bych byl, pokud by jsi to nejen dokázala přijmout, ale i se mnou sdílet. Nenaléhám, aby jsi svou volbu učinila hned. Pouze mi sděl, zda-li mě i po takovém prozření dokážeš vidět jako svého muže?"

Dorka vnímala jen vzduch, který se zastavil v její hrudi.

"Vzala jsem si tě před Bohem můj choti." pravila hlasem jako by v mlze. "Dala ti slib až do skonání našeho života. Mým mužem nepřestaneš být dokud sám Bůh nerozhodne jinak."

"Bůh tady v těchto zdech není má paní. Ale je tu mé slovo. Pokud zůstaneš, pak vždy jako má paní a tvé slovo bude mít stejnou váhu, jako to mé."

Dorka otočila svou tvář na Modrovouse, který doposud šeptal do její šíje a vdechoval vůni jejích vlasů. Její rty se dotkly těch jeho. Neuhnul. Polibek opětoval. Hladově. Chytil ji kolem pasu a natisknul ji na sebe. Třel se svým rozkrokem o jemnou látku jejích šatů. Tolik chtěl do ní. Chtěl ji šukat tak, jak byla. Visící v řetězech, bezmocná a přesto s horkými, hladovými rty.

"Přestaň má paní. Nebo se neudržím a tak, jak tu visíš, si tě vezmu." šeptal mezi polibky

"Pak to udělej můj choti." odpověděla mu odevzdaně a přesto tak plná života.

Modrovous se na okamžik odtáhl, aby si ji prohlédl. Její rty, oheň odrážející se v očích, tekuté zlato v jejích vlasech, krásná bělostná kůže. Tolik zatoužil vidět barvu její krve. Chtěl z ní pít.

Podíval se na dva muže stojící poblíž. Postavili se každý z jedné strany, uchopili Dorku za kolena a zvedli její nohy do vzduchu. Přiskočila jedna z žen, ale Modrovous ji odstrčil.

"Je moje. Jen moje."

Klekl si pod její klín a začal ji tam líbat. Muži ji drželi rozkročenou, nehybnou. Dorka mohla jen přijímat. Horkost těl oněch mužů. Jejich svalnatá těla ji hřály. Obnažený klín, v něm rty a jazyk jejího muže. Styděla se zprvu, ale s časem ji přemohl pocit nový. Jiný. Neuvědomila si to, ale začala vzdychat. Modrovous toho využil. Byl to signál, že může pokročit dál. Zajel do ní prsty. Vyjekla překvapením. Jeho prsty do ní zajížděly pravidelným pohybem. Dovnitř a ven. Vnímala, jak z ní vytéká její slast. Modrovous jen roztíral tuto krásu v jejím klíně a ona cítila, jak v ní roste touha po něčem víc.

"Chceš mě má paní?" zašeptal zastřeně Modrovous.

Ona jen přikývla. Modrovous bez dalších okolků do ní vstoupil. Její klín se kolem jeho údu úplně stáhl. Snad to bylo tou polohou. Ale měla pocit, že se do ní snad ani nemůže vejít. Vyplňoval její tělo a její hladová duše volala "Víc. Dej mi víc."

Modrovous zrychlil. Tvrdě do ní narážel. Dva muži Dorku držely v pevném sevření. A ona chtěla ten pocit palčivé rozkoše v jejím klíně prožít o to víc.

Když do ní Modrovous vyvrcholil, už se sama chvěla v pocitu slasti. Jeho semeno z ní teklo.

"Očistěte mi ji." obořil se na dvě mladé dívky, co se proplétaly v polibku a těla měla zakleslá do sebe.

Okamžitě vyskočily a klekly pod její klín. Svými rty ji začaly "čistit".

Modrovous na sebe natáhl nohavice. Když dívky skončily, Dorka vyčerpaná stále seděla v náručí dvou mužů. Pokynul jim. Opatrně ji postavili a odešli. Modrovous se k ní postavil a uvolňoval pouta kolem jejích zápěstí.

"Mé semeno odteď bude patřit už jen tobě má paní. Pokud ho budeš chtít přijímat." a s těmi slovy ji vzal do náruče a odnesl do její komnaty.